...
 
HomeHome  CalendarCalendar  FAQFAQ  SearchSearch  MemberlistMemberlist  UsergroupsUsergroups  RegisterRegister  Log inLog in  

Share | 
 

 Střešní terasa

Go down 
Go to page : 1, 2  Next
AuthorMessage
Reportérka
Admin
avatar

Posts : 51
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Střešní terasa   Sun Oct 07, 2018 8:09 pm

Back to top Go down
View user profile http://new-selekce.forumotion.me
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 07, 2018 9:25 pm

Vincent měl konečně padla. Všichni členové královské rodiny už šli spát nebo se aspoň odebrali do svých pokojů,tak si mohl jít po svých. Nejprve se stavil v jídelně,kam mu jeho podřízený přinesl večeři a vzal si krabičku s jídlem,příbor a flašku s colou,kterou si občas dal. "Hodný kluk,myslel i na pití.." řekl si pro sebe na účet svého podřízeného a usmál se.
Nechtělo se mu jíst zrovna tam, chtěl mít od všeho klid. Proto si i vyndal sluchátko z ucha a rozešel se po schodech nahoru až na střešní terasu,kde v tuto chvíli naštěstí nikdo nebyl. Došel ke gauči,rozepnul si knoflík na saku a posadil se. Už chtěl ze sebe sundat ten oblek, který nosil denně.. bílá košile, tmavé kalhoty a sako byl jeho každodenní mundůr, na který si už zvykl. Byl rád, že nemusel denně nosit kravatu, protože ji nesnášel a zavazela mu na krku. Nejraději nosil košili trochu rozeplou..ale to je mimo palác. V něm si to dovolit nemohl. Porušil by tím dresscode.. těšil se už do sprchy a postele.. ale první se chtěl najíst. Posunul se,aby měl pohodlí a krabičku položil na stolek. Sklonil se k ní,rozdělal ji, do rukou uchopil příbor a začal jíst. Vychutnával si každé sousto a užíval si ten klid.
Ten božský klid, kdy po něm nikdo nic nechtěl. Rozhlížel se přitom kolem po osvětleném okolí paláce a naštěstí nikoho neviděl,tak nemusel scházet dolů a mohl nerušeně pokračovat v jídle..
Back to top Go down
View user profile
Kendra Payton

avatar

Posts : 13
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 07, 2018 9:37 pm

Bol to dokonalý pocit, ked si kendra uvedomila, že opäť úspešne ukončila další deň. Aj napriek tomu, že sa nemusela na mieste nachádzať do samotného konca ona to rada robila. Sledovala ako sa veci dali do pohybu, ako si každý človek našiel to svoje miesto a prácu a ona mohla odniesť poslednú porciu jedla. Ak by si niekto pomyslel, že to je jednoduchá robota tak by sa mýlil. A ako! bola to namáhavá robota pri ktorej musela premýšľať nad každým jedným krokom. Nie z toho dôvodu, že by sa bála, že by sa mohlo niečo kráľovskej rodine stať. To rozhodne nie ale z toho dôvodu, že ona sama chcela aby veci boli dokonalými.
,, nemusíš tu už byť, bola si tu od rána." povedala jej priateľka a najlepšia kuchárka ktorej mohla povedať všetko a urobila to do maličkého detailu pričom jej podala do ruky tanier s jedlom. Musela samú seba pochváliť pretože vyzeralo vážne dokonalo ale ako chutilo? samozrejme, že ho už ochutnávala no chcela si tú porciu vychutnať.

,, máš pravdu asi by som mala ísť. No nebola som tu od rána ale od pol noci.." zasmiala sa kendra a zobrala si k tomu ešte aj príbor. Nechcela sa najesť vo svojej izbe ani doma chcela si vychutnať pohodlie a kľud.zobrala si svoje jedlo a rozhodla sa ísť z toho dôvodu priamo na terasu.
jeden krôčik po krôčiku. Dávala si pozor aby sa jej niečo nestalo. Bola by to škoda a dokonca aj plítvanie jedlom s ktorým sa tak nadrela. Kendra otvorila dvere a vystúpila von pričom sa pozrela okolo seba. Bol to krásny okamih, niekde v diaľke si ešte mohla všimnúť zapadajúce slnko ako sa dotýka obzoru a na niektorých miestach dokonca aj svietiace hviezdy. Na jej tvári sa objavil malý úsmev no v okamihu ked tam niekoho videla, uvedomila si, že toto miesto je zjavne už obsadeným.

,, ja.. nevedela som, že sa tu niekto bude nachádzať. nenechajte sa rušiť, nájdem si iné miesto." povedala Kendra pričom sa pozrela na mladíka, pohľadného muža pred sebou a zároveň aj za seba. pretože vedela, že je čas ísť. Kendra sa väčšinu svojho času nachádzala v kuchyni, nestretávala sa s mnohými ľudmia dokonca sa v paláci nachádzala len niekoľko mesiacov. bolo viac ako len pochopiteľné, že nevedela o koho sa jedná s kým má dočinenia. aj napriek tomu, že si myslela, že ho už niekedy zahliadla bola to práve červeň v jej tvári ktorá sa objavila v momente kedy si uvedomila, že sa pozerá jeho smerom možno až príliš často a dlho.
Back to top Go down
View user profile
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 07, 2018 9:52 pm

Vincent pojídal výtečnou večeři,kterou uvařila jedna z kuchařek a také si vychutnával ten klid. Slyšel jen cvrkání cvrčků a kvákání žab, nejspíš z jezírka, které se nacházelo v zahradě. Zrovna zapadlo slunce a na obloze se objevily první hvězdy. I když Vincent nepatřil k beznadějným romantikům,musel uznat, že západ slunce měl své kouzlo.

Žvýkal sousto, když uslyšel dveře. Instinktivně se ohlédnul za sebe a spatřil krásnou dívku,kterou tu ještě neviděl. Dožvýkal sousto a polknul..přimhouřil oči a prohlédl si ji. Jakmile promluvila, zavrtěl hlavou. "Ne,to je v pořádku, klidně si přisedněte, já budu rád za společnost. Nerad jím sám."  zalhal a posunul se,aby si mohla sednout vedle něj. Všiml si,jak se začervenala a přišlo mu to moc roztomilé. A i když chtěl být před chvílí, společnost tak krásné dívky nemohl odmítnout. Jakmile k němu přišla, usmál se na ni. "Vidím, že jsme měli stejný nápad." hodil hlavou k jejímu talířku a pousmál se. Byla to zvláštní náhoda, že přišla s jídlem také zrovna sem a nesnědla si ho v jídelně jako každý. Prohlédl si ji zblízka. "Smím vědět,kdo vy račte být?" zajímal se a naklonil hlavu lehce na stranu. Přitom si vložil do úst další sousto a žvýkal. Tahle dívka byla přesně jeho typ a uměl si ji představit ve své posteli.. když na to pomyslel,sjel ji očima pomalu odshora až dolů,kam mu zrak dovolil..a znovu pohlédl do jejich očí..
Back to top Go down
View user profile
Kendra Payton

avatar

Posts : 13
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 07, 2018 10:32 pm

Kendra sa posadila na miesto k nemu.Aj napriek tomu, že jej krok bol pomalým a odhodlávala sa no čo mohla stratiť?
,, myslím si, že toto miesto sa stane obľúbeným u mnohých ľudí. ten výhľad je naprosto krásny.." na jej tvári sa objavil malý úsmev pričom venovala pohľad svojmu jednu. V momente, kedy sa spýtal na to, kým je nevedela ako má reagovať. nebola to žiadna podradná robota no o svojom súkromí nehovorila s mnohými ľuďmi. ,, som kuchárka. Vlastne, mám pod palcom celú kuchyňu.." pozrela sa na jedlo, ktoré hltal a to bolo pre ňu potešením. Pretože sa na neho nesťažoval a dokonca sa neotrávil, zatiaľ...

,, a vy? čo na tomto mieste robíte práve vy? " venovala mu malý pohľad pričom si nabrala jedno sústo na vidličku a vložila si ho do úst. Zatvorila oči a vychutnávala si to. Bol to jej malý rituál, kedy nechávala chute prechádzať. ,, je to krásne miesto však? nemyslím len toto ale tento palác. Nepodarí sa mnohým ľudom dostať na toto miesto. Beriete to ako vrchol svojho života alebo máte v pláne ísť ešte niekde vyššie? " možno sa zdala Kendra otravným malým šteniatkom s pohľadom, ktorému nikto nemohol odolať no ona to mala v povahe.
Back to top Go down
View user profile
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 07, 2018 10:59 pm

Nakonec se k němu šla posadit a Vincent se tomu pousmál. Všimnul si jejího zaváhání, ale asi by nebyl vrah na střeše paláce a ještě v obleku. Nad jejími slovy pokýval hlavou a jakmile dožvýkal a polknul, musel jí dát za pravdu. "To je tady moje oblíbené místo." Přiznal a trochu se k ní naklonil a mrknul na ni. Pak čekal, co mu řekne. Když odpověděla, zvedl překvapeně obočí. "Vážně?" "To vynikající jídlo jste vařila vy?" Zeptal se a tím se mu líbila ještě víc. "To se vidí jen zřídka .. no, vlastně jsem nikdy neviděl tak krásnou kuchařku." Přiznal a nelhal .. čekal něco jiného, ​​ale toto ne. "A já myslel, že jste nová dvorní dáma nebo jeden z princezen." Zalichotil jí, ale konec konců proč by nemohla být princezna? Krásná na to byla dost. Po její otázce se pousmál. "Já sem chodím odpočívat, jinak jsem kapitán stráží." Sdělil jí svou pozici a byl na ni patřičně hrdý. "Vlastně máme společné, že musíme oba dohlížet na své lidi."Napadlo ho po chvíli,pousmál se a pohlédl kolem sebe. "Vskutku ano, je to skvostný palác .." musel uznat a po její otázce si odkašlal. "Ehm, už jsem si užil hodně. Byl jsem ve válce, takže tohle beru jako relativně klidnou práci." Svěřil se a pak se na ni podíval. "A vy? Uspokojuje Vás tato práce?" Zajímal se pro změnu on a zase si vložil sousto do úst a vychutnával si ho ..
Back to top Go down
View user profile
Kendra Payton

avatar

Posts : 13
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Mon Oct 08, 2018 7:01 pm

" nemusíte mi takto lichotiť ale ďakujem vám. Snažím sa o to aby každý jeden deň a každé jedno jedlo bolo cítiť vďačnosťou a láskou. Je to možno zvláštne, kto by to mohol cítiť z obyčajného jedla no pre mňa to je veľmi príjemné. Sledovať neskôr úsmev na tvári človeka po tom ako si to jedlo vychutná." možno sa nechala Kendra miestami uniesť, kedy len hovorila a hovorila a dokonca si ani len neuvedomila, že to boli len hlúposti. Na jej tvári sa objavil príjemný úsmev. Bolo to len pár minút v jeho spoločnosti no aj tak sa cítila uvoľnenejšie ako predtým.
" Myslím si, že teraz si už určite vymýšľate.! " Zasmiala sa Kendra keď jej polichotil. Nebola tým dievčaťom, ktoré by to bralo ako samozrejmosť, že sa k nej takto správa každý jeden chlap. Jej kútiky pier sa stocili následne do malého úsmevu keď povedal, že je veliteľ stráže. Prišlo jej to ako zaujímavé zamestnanie, niekoľko krát dokonca tých mužov pozorovala pri práci. Nie z toho dôvodu, že boli pohľadný, hoci aj to bolo niečo plus ale práve to, že to musela byť pomerne namáhavá práca.

" Myslím si, že máte pravdu. Máme podobnú prácu. Aj keď by človek povedal, že kuchár a strážca sa k sebe ani len zďaleka neublížia robotov no je to tak. Musíme si dávať pozor na každú jednu maličkosť. Spoliehať sa na to, že sme si pod sebou našli tých správnych ľudí. Musíme byť empatický ale niekedy zasa prísny aby nám neskakali po hlave ".
kendra sa musela spoliehať na každého jedného človeka, ktorý sa nachádzal pod ňou. Dokonca v tomto ohľade bola pomerne perfekcionistkou, kedy nenechala odísť ani len jedno jedlo pred tým ako to vôbec videla.
" Vo vojde? Prepáčte ja len.. môžete mi o tom niečo povedať? Nikdy som nevidela ani nespoznala niekoho, kto by bol na vojne " nechcela nejako vyzvedat no bola to téma, ktorá ju zaujímala. No keď preskočil otázku na ňu a na to, čo by chcela dokázať ona snažila sa v hlave nalistovat ten nekonečný zoznam prianí.
" Dosiahla som v živote už mnoho vecí no stále cítim, že by som mala ísť ďalej. Chcela by som aby ma poznalo mnoho ľudí, chcela by som vymyslieť mnoho nových a zaujímavých receptov. A chcela by som byť hlavne v živote šťastná.." povedala tú poslednú vec tichším hlasom ako tie predchádzajúce.
Back to top Go down
View user profile
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Mon Oct 08, 2018 8:12 pm

Přišla mu nesmírně zajímavá a krásná. Prohlížel si ji a nemohl pochopit,jak ji ještě nemohl spatřit. Určitě se jí musí zeptat, jak dlouho tu je. Kdyby ji někdy potkal třeba na chodbách,takovou krásnou tvář by si jistě zapamatoval. Také mu přišlo divné, že by byla jen zavřená v kuchyni. Poslouchal ji se zaujetím, když mluvila a přitom si vychutnával skvělé jídlo vařené právě jí. Zřídka se vidělo, že by tak krásná žena uměla vařit a hlavně šlo z jejího hlasu poznat, že ji to skutečně baví. Nechal ji domluvit, zatímco dožvýkal sousto. Polknul, natáhl se po flašce, otevřel ji a napil se. Poté se otočil na dívku. "Ještě jsem nikoho neslyšel mluvit tak o jídle. Jde vidět, že to skutečně děláte s láskou a na jídle to je znát. A vůbec nepřeháním,je to vážně výtečné." Ukázal vidličkou na maso a zase si kousek pokrojil a vložil do úst. Na její poznámku se zamračil a zavrtěl hlavou. "Ehm,to si vyprošuji, protože nic neříkám jen tak. Moji podřízení by Vám mohli vyprávět." Uchechtnul se tomu a potom sledoval její ústa, která se usmála potom,co jí sdělil svou pozici. Nebyl to však výsměch,ale roztomilý,skoro až šibalský úsměv. Nakrčil čelo a chtěl něco říct..ale začla mluvit ona, tak si nabodl další sousto a se zaujetím ji poslouchal. Pokyvoval hlavou, když mluvila a jakmile dojedl, odložil krabičku stranou na stolek a zase se napil. 

Flašku držel v ruce a ukázal na ni prstem. "To máte pravdu. Naše práce má dost společného..oba jsme zodpovědní za to, když některý z našich lidí něco zvorá a může tím svým nezodpovědným chováním třeba i někoho zabít." Dodal ještě a ušklibnul se. "Já nevím,jak Vám,ale mně sem posílají čím dál větší jelita." Zavrtěl nechápavě hlavou a povzdechl si. Zadíval se na zahradu. "Člověk by si řekl, že do paláce jdou jen profíci.. ovšem opak je pravdou." Zavrčel,pak se raději napil a otočil se na dívku vedle sebe. Jaksi nemohl pochopit,kdo vlastně ty strážce vybírá. Kdyby to bylo na Vincovi, víc jak polovina by neprošla.

Svěřil se jí,že byl ve válce a nebylo divu, že ji to překvapilo a zajímala se o to víc. Vincent se pousmál. "Není moc,co bych Vám o tom mohl vyprávět. Tedy nic pěkného. Tam vlastně člověk také musí dávat pozor na své lidi, odnášet zraněné do bezpečí anebo když se něco pokazí,tak pohřbívat jejich mrtvoly." Povzdechl si a nahlas vydechl. Vzpomněl si na svého kamaráda Petera, kterého nedokázal zachránit a donést do bezpečí a musel se dívat,jak umíral. Rukou si promnul krk. Ošil se a zatřepal hlavou. 

Raději změnil téma a zajímal se,co má ona za cíle. Přimhouřil oči a opět ji se zaujetím poslouchal a usmíval se, když mluvila. Málokterá žena byla cílevědomá a některým by stačilo být šéfkuchařkou. Dokonce by to byl už jejich cíl,ale jí to nestačilo. "Také si myslím,že byste měla napsat knihu s recepty nebo tak.. vaše jídlo je vážně vynikající a vaše recepty neobvyklé." Zkonstatoval a nad její poslední otázkou nakrčil čelo. "Co by vás učinilo šťastnou?" Zajímal se a naklonil hlavu lehce na stranu. Sjel ji pohledem odshora dolů a zase zpět. Zastavil se pohledem v jejich očích. "Jak dlouho tu jste, že jsem na Vás ještě nenarazil?" Zeptal se a uvědomil si, že ještě nezná jeji jméno. "Mimochodem jsem Vincent..Garrer." představil se jí a natáhl k ní ruku. Sladce se usmál a vduchu si říkal, jaké by se k ní asi hodilo jméno.
Back to top Go down
View user profile
Kendra Payton

avatar

Posts : 13
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Fri Oct 12, 2018 11:01 pm

" to bude možno z toho dôvodu, že tomu rozumiem. Mám rada kombinovanie zvláštnych chutí." pousmiala sa Kendra a sama sebe povedala, že by o jedle asi mala radšej prestať hovoriť. Bolo tak mnoho lepších tém na rozhovor no ona sa stále zabrdala práve do tej jedinej. Jeho slová boli milé, skutočne milé dokonca jej to prišlo ako prehnané lichôtky no nebrala si to priamo k srdiečku. Nemohla, ako by aj mohla? bolo by to zvláštne ak by sa zamilovala do slov náhodného človeka, ktorý by to povedal len tak. To určite nikdy nemala v pláne a nikdy sa jej to dokonca nestalo.
" nie som veľmi v kontakte s vašimi ľuďmi. Dokonca mám pocit, že okrem tých mojich, ktorých mám neustále pod palcom a na ktorých musím dávať pozor takmer každú jednu sekundu, sa nestretávam s nikým." dalšie slová ju mierne rozosmiali. Mala to skutočne podobne, kedy nechápala odkiaľ vlastne tí ľudia prichádzajú.

" myslím si, že si ich berú z ulíc, kedy im ponúkajú mizerný plat. neverím, že sa nenájde nikto schopnejší alebo dokonca možno to je len skúška, ktorou nás skúšajú, či sme schopní viesť niekoho ako správny team leadery." obávala sa toho momentu, kedy jej niekto príde do kuchyne a nebude vedieť ani len to ako sa správne krája cibuľa. ,,na tomto mieste sa nachádzam už nejaký ten čas. Prišla som ako pomocná sila a postupne som sa vypracovala na šéfa kuchyne. No neľutujem to. nzáleží mi na peniazoch ani na tom koho obsluhujem. Záleží mi na tom, že toto miesto môže byť tým miestom, kde by som mohla byť šťastná." nad jeho otázkou sa mierne pousmiala. " čo by ma urobilo šťastnou? keby ľudia v mojom okolí nemali neustálu tendenciu mi podvedome ubližovať.." povedala tichým hláskom ako keby to bolo nejaké tajomstvo. " a čo by vás urobilo šťastným? "
Back to top Go down
View user profile
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 14, 2018 12:09 am

Pokýval hlavou na její slova. "To jde vidět a vaše jídla jsou neobvyklá,ale výborná." Zhodnotil její kuchařské umění s úsměvem. Vážně mu od ní chutnalo a to byl docela náročný na jídlo. Nevadilo mu však se na toto téma bavit s člověkem, který tomu rozuměl a uměl vařit jako nikdo. Nechtěl ji tím ale nějak zblbnout, měl jiné metody. A stejně nějak nevěřil tomu, že by to na ni fungovala..na to byla moc chytrá. Takže si s ní povídal bez postranních úmyslů. Nad jejími slovy o jeho lidech nakrčil čelo a poslouchal ji. Jakmile domluvila,sjel ji pohledem. "To je ale škoda. Právě z toho důvodu jsem Vás ještě nepotkal." Řekl trochu zklamaně a byl rád, že ji potkal právě tady,kde si můžou v klidu povídat a ani jednoho nic netlačí.

Zasmál se její větě, že je berou z ulic. "Vypadá to tak." Ušklíbnul se tomu a když zmínila zkoušku, zamyslel se nad tím. "Možná to tak vážně je a mně ty nervy jednou rupnou a vyrazím je." Zavrčel, protože nesnášel lajdáky a oni mu sem dávali jednoho většího,jak druhého. Tím jsme však nechtěl zatěžovat a dle toho, jak mluvila to měla podobně, což Vinc nechápal. Vždyť v kuchyni by se toho dalo pokazit tolik.. možná i více, než v jeho práci. Po té ji zase poslouchal, když mu odpovídala,jak dlouho tu je a fascinovaně jí visel na rtech. "Neznám tak cílevědomou ženu. Úplně zírám, jaké máte názory. To je tak... pěkné." Vysypal ze sebe a zíral na ni. Tak krásná, milá, cílevědomá bytost..bylo to až neskutečné, jak mluvila a věřil jí každé slovo a ani na vteřinu nezapochyboval, že mluví pravdu. Musel se jí zeptat,co by ji učinilo šťastnou a po její odpovědi se zamračil. "Kdo Vám ubližuje?" Zavrčel a ani si ta dívka neumí představit,co by s tou dotyčnou osobou udělal. Zeptala se ho na totéž a Vinc se zamyslel. "Tak zaprvé bych chtěl mít schopné lidi ve svém týmu,na které bych se mohl spolehnout a nemusel je neustále kontrolovat a pak.." zadíval se jí dlouze do očí a olízl si rty. "Chtěl bych mít po boku ženu, která by mě milovala." Dodal,pohled mu sjel na její rty a po chvíli pohled odvrátil a zadíval se do zahrady..trochu ho zamrzelo, že se mu nepředstavila a ruku stáhl zpátky k tělu..asi k tomu měla svůj důvod, že mu nesdělila své jméno..
Back to top Go down
View user profile
Kendra Payton

avatar

Posts : 13
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 14, 2018 9:58 pm

" ľudia mi neubližujú cielene. No psychicky. Som človek, ktorý to možno vyhľadáva podvedome. ľudí okolo seba, ktorých si k sebe pripustí a následne sa díva na to ako ho ťahajú ku dnu. je to pomerne smutné ale je to tak. Mnoho ľudí v mojej blízkosti sa snaží len využiť moju povahu." pousmiala sa aj napriek tomu, že to nebol okamih na úsmev. No čo mala robiť? nemohla predsa poľaviť a nechať stekať po líci slané slzy, ktoré by mu mohli naznačiť, že by bola slabou ženou.
" páči sa mi to, ako premýšľate. Nie ste jeden z tých, kto by svoju prácu kládol bokom a užíval si život. Alebo ten, kto by tú prácu hodil niekomu na ramená a dalej sa nestaral. Je to veľmi milá a pekná vlastnosť tú by ste si určite mali zachovať." chytila jemne jeho pažu pričom sa mu pozrela do očí no v momente, kedy si to uvedomila ruku takmer okamžite stiahla k telu. Možno to bol ten dôvod, prečo sa zabudla predstaviť.

" a nemáte to tak? ja mám v kuchyni aj shopních ľudí na ktorých sa môžem spoľahnúť. Vo vašej prítomnosti sa nikto taký nenachádza? " možno to bola škoda, že ho nespoznala skôr no aj tak tento okamih a dokonca toto miesto bolo stvorené na stretnutie dvoch doposiaľ neznámych ľudí. " veríte na lásku? že niekde existuje človek, ktorý by vás miloval celým srdcom a vy jeho? ja som na lásku prestala veriť v okamihu, kedy mi srdce nevytrhli z hrude a niekoľkokrát po ňom neprešli nákladným autom." kendra by musela niekomu dvôverovať dostatočne na to aby mu venovala svoje srdce. No pri pohľade na muža a dokonca na svaly, ktoré sa mu risovali pod oblečením mohla povedať, že určite o ženy nemá núdzu. " viete, že by človek na prvý pohľad, kedy by vás videl by si pomyslel, že na ženy nemáte núdzu? že si môžete ukázať prstom a vyberať si z celých zástupov." jej smiech sa niesol celým priestranstvom pričom to bola ona kto tú ruku natiahol. " ospravedlňujem sa. Moje meno je Kendra, Kendra Payton.." milý, ľubozvučný hlas jej vyšiel z pier.
Back to top Go down
View user profile
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 14, 2018 11:16 pm

Poslouchal ji a nechápal,jak někdo může tak krásnému stvoření ubližovat. Moc nevěděl,co na to říct,tak se zamyslel a pak se ušklibnul. "Lide umí vycítit, když je člověk moc hodný a umí toho i bohužel využít. V dnesni době vedou hajzlové a mrchy." Bylo to tak,proto se jednu dobu Vinc choval jako hajzl a nikoho si k telu nepřipouštěl. Instinktivně ji položil ruku na rameno a jemně ho stiskl. Byl to náznak jeho pochopeni a částečně i soucitu, který s ní mel. "Já se toho právě bojím,proto si moc lidi k telu nepřipustim." Pousmál se tomu a ruku z jejího ramene sundal. Když začla mluvit,zase ji poslouchal a těkal očima po jejím obličeji.  Překvapeně zvedl obočí, když domluvila. "Děkuji a beru svou práci opravdu vážně." Ujistil ji a bylo to tak. Kladl ji před vše, dokonce i před svuj osobní život. Zarazil se, když ho chytla za paži a podíval se nejprve na jeji ruku a potom zase pohlédl do jejich očí. V tu chvíli ruku stáhla zpět.
Po její otázce se nadechl a poté nahlas vydechl. "Mám tam schopné lidi. Ale naše práce vyžaduje,aby tam byli všichni schopní. Aby všichni táhli za jeden provaz a ne,aby jeden dělal práci za druhého." Řekl s úšklebkem, protože on byl ten,kdo musel pořád dělat práci za druhé a už ho to stvalo. To ho vsak na chvíli preslo, když mu položila otázku. Pokrcil rameny "Těžko rict. Nikdy jsem ji nezažil..nemel  jsem cas a vlastně ho nemám ani teď. Vse obětuji práci." Přiznal a nad dalsi vetou se uchechtnul. "Tak to určitě není pravda. Já momentálně jsem rád, když mám vecer klid. Na nějaké známosti neni cas a kor teď, když je selekce v plném proudu." Pokrčil rameny a piusnal se.. prohlédl si ji. "Ale víte, že bych o Vás mohl rict to samé. " Mrknul na ni laškovně a kdyz se mu konecne predstavila,sladce se usmal. "Velmi mě těší,Kendro." Řekl s úsměvem a pohlédl do jejich krásných oči. "To není obvykle jméno. Smim vědět,odkud jste?" Zajimal se a nespustel z ni zrak.
Back to top Go down
View user profile
Kendra Payton

avatar

Posts : 13
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Mon Oct 15, 2018 8:58 am

" nedokážem to nejako ovládať. Správať sa k človeku rovnako ako sa on správa ku mne. Mohla by som byť jednou z tých dám, ktoré by naokolo sršali zlou energiou." ona sama vedela, že také ženy vedia docieliť takmer všetko. Bola zvedavá na to, aké ženy, teda dámy alebo mladé dievčatá bude vidieť tento ročník. časom sa ukáže, kto je aký v skutočnosti. Možno sa na ňu budú pozerať ako na slúžku, ktorá si nezaslúži ani len milé slovo, podakovanie za jedlo alebo poprianie dobrého dňa. No na to si pomaly zvykala. No nikdy si nevedela predstaviť, že by rovnakou bola práve ona. Mala v sebe niečo, samozrejme že mala, no všetko to bolo len milosť.
" ale vlastne nie. Neviem byť takou ženou a takou ženou ani byť nechcem. Neviem si predstaviť chodiť s hore nosom a ignorovať ľudí okolo seba. Nie ste zvedavý na to, aké povahy budú tento ročník?." zamyslela sa nad tým. Bol to taký rituál a ona to rešpektovala. Kedy sa dámy pokúšali o srdce jedného muža, kedy ho spoznávali a dozvedali sa o ňom aj tie najmenšie tajomnstvá. No je to potom skutočná láska?. " neviem si predstaviť byť v ich koži. Bojovať o srdce muža s niekoľkými dievčatami. S desiatkami dievčať!" musela sa nad tým zasmiať pričom si to potom uvedomila. Nebolo to miestne, musela sa v tejto téme jemne krotiť. " som možno zo starej školy, kedy chcem vidieť záujem toho muža len o mňa. Kedy by som nemala okolo seba ľudí s ktorými by som musela doslova súperiť. je to smiešne alebo nie? neviem si to ani len predstaviť. V takom momente takmer okamžite dávam ruky preč ak vidím, že sa pri mne nachádza niekto s rovnakou myšlienkou." kendra možno bola zo starej školy, kedy chcela aby ten muž bol len a len jej. Kedy nemusela zaspávať s tou myšlienkou, že jeho myšlienky sú pri niekom inom. Kedy ten jeden chlap v živote by venoval svoj čas a svoje myšlienky, pozornosť len a len jej. Nebola žiarlivostnou ženou, ba naopak. ked videla na tvári muža, že jeho srdce horí aj pre niekoho iného, bolestivo sa ho vzdala. A stávalo sa jej to pomerne často.
" čas nám bráni v tom aby sme žili. Prežívame len na tomto mieste? nie je to napokon škoda? je to tak krásne miesto a my ho nevieme využiť." Kendra vedela, že by sa možno mala niekedy odviazať alebo aspoň pre niekoho otvoriť.

venovala mu malý pohľad s úsmevom, ktorý sa pohrával na perách. Dokonca pocítila ako sa jej zapaľovali líčka do farieb červených odtieňov. " čo ak by som zanechala menšie tajomstvo ohľadom svojej minulosti? " jedným očkom žmurkla a nechala ho tápať v tej jednej otázke. " ale o mne? nemyslím si, že by sa to mohlo stať. Nie som jedna z tých, ktorá by niekomu mohla poblázniť hlavu." bol to príjemný moment v jeho spoločnosti, to si musela Kendra priznať.
Back to top Go down
View user profile
Vincent Garrer

avatar

Posts : 14
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Střešní terasa   Mon Oct 15, 2018 10:58 am

Ani si ji neuměl představit jako zlou,proto zavrtěl hlavou. "Tak jsem to nemyslel. Jen se člověk musí naučit říkat ne a nedělat každému takzvaně blbce. Ač se to třeba nezdá,ale znám to. Jednu dobu jsem tu měl tak neschopné nováčky,že jsem měl,co dělat,abych vše uhlídal sám. Večer jsem padl do postele vyřízený a ráno zase nanovo.." ušklíbnul se nad tím,jak byl hloupý a nahlas vydechl. Díval se do zahrady a potom se otočil zase na ni. "Ale jednou jsem si řekl a dost,přestal jsem se honit jako vůl a stal se ze mě přísný nadřízený, který lidi vyhodí,když nepracují,jak mají. A tak to má být, protože za co by potom ti lidé byli placení? Za práci,kterou za ně dělají druzi? To nejde." Domluvil a pousmál se na ni. "Tak je to i v životě. Neni špatné,ani sobecké očekávat něco nazpět." Mrknul na ni a pomalu ji sjel pohledem od hlavy až kam mu zrak dovolil. Na její věty se pousmál. "Tím se člověk nestane,s arogancí se musí snad narodit a tu já nemám rád. Nechápu,jak si někdo může hrát na něco,co není a povyšovat se nad ostatní." Procedil mezi zuby a poté zvedl koutek k úsměvu. "Proto jsem rád,že jsem tu potkal takovou milou a vstřícnou osobu,jakou jste vy. Navíc jsem poctěn,že konečně poznávám osobu,která mi každým jídlem způsobí gastronomický zážitek." Řekl upřímně,mile a ani trochu nepřeháněl. Tušil, že v paláci budou vařit luxusní jídla,ale ona předčila jeho očekávání nad míru. Po její otázce se uchechtnul. "Obávám se, že jako každý rok. Snůška poblázněných slepiček,některé naivní,jiné zase namyšlené a povrchní,ale všechny s představou,že můžou být královnou. Co by taky mohl vybrat stroj,že? Ale tím nechci říct,že se mezi nimi nenajdou výjimky,těch bude však málo." Zhodnotil selekci tak,jak ji znal a princi vůbec nezáviděl. Sám by si těžko vybíral svou budoucí ženu mezi takovým výběrem. Krása šla v tuto chvíli stranou,šlo o mozek a aby to měla v hlavě srovnané,věděla,co chce a uměla si za tím jít. To byla málokterá ze selekce. A divil se,že takovou dívku vůbec v paláci potkal a navíc,že byla z kuchyně. Neshazoval žádnu práci,ale musel uznat,že to nebylo obvyklé. Nad jejími dalšími slovy chápavě pokýval hlavou. "Já bych zase nechtěl být v kůži prince. Musí to být vyčerpávající a únavné se s tolika ženami scházet,mluvit. Musí v tom mít pořádný guláš. Vždyť si nemůže pamatovat ani jména." Uchechtnul se nad tím,protože to bylo vážně zvláštní vybírat si z tolika dívek. Pokýval hlavou a naprosto s ní souhlasil. "Je to divné. Hlavně to,jak se na oko baví a pak na sebe vzájemně hází špínu." Zavrtěl nad tím hlavou. Několikrát toho byl svědkem a příčilo se mu to. Nepochyboval však o tom,že letos to nebude stejné. Vždy se najde nějaká mrcha,která se bude snažit vyhrát a půjde i jak se říká přes mrtvoly. Nějak nechápal její důvody. Podle něj by je všechny strčila do kapsy,ale nechtěl jí takovou myšlenku vnucovat,aby taky netoužila se třeba příští rok přihlásit. To by ho nepotěšilo,proto mlčel. Líbila se mu však představa,že ona by chtěla,aby ten muž byl jen její a chtěl jen ji. I Vinc by to tak chtěl,kdyby měl mít jednou vztah a možná by si ho už teď i uměl představit mít. Zvlášť, když  potkal konečně dívku,se kterou byli,jak se už za tu malou chvíli zdálo,na stejné vlně.
Nad jejími otázkami se musel zamyslet a musel jí dát za pravdu. "Ano,je to škoda. Měli bychom někdy vypadnout a jít se pobavit. Šla byste se mnou třeba do nějakého clubu,nebo na večeři?" Pozval ji a jakmile domluvil,natočil se k ní a díval se jí upřeně do očí. Toužebně očekával,zda jeho návrh přijme nebo zamítne.

Chtěl vědět, odkud je a když promluvila záhadně o tajemství, pousmál se a přikývnul. "Každý máme svá tajemství." Řekl nakonec s mrknutím oka a bylo to tak. On se taky nechlubil tím,co v minulosti dělal a jaký byl. Možná byl i rád,že na ženy neměl tolik času a neměl tady pověst,jakou měl v jeho rodném městě. Nad její další větou se zamračil. Neměl rád,když o sobě krásné ženy tak smýšlely. "Z čeho tak usutujete? Jste nádherná,milá, vstřícná,nesobecká..výborně vaříte. Máte okouzlující úsměv, oslnivý pohled.." jmenoval a nepřestával se na ni dívat. "Věřím tomu,že kdybyste nebyla pořád zavřená v kuchyni,měla byste zástupy mužů a já bych stál v první řadě." Řekl bez emocí naprosto vážně tak,jak byl zvyklý mluvit. Nechtěl se sice vázat,ale proč si s ní někam nevyjít a zpříjemnit si pobyt tady.
Nakrčil znovu čelo a přimhouřil oči po jejich slovech. "Nesmíte každému svou dobrotu ukazovat. Leckdo to umí využít." Pronesl nakonec a ruku položil na její stehno. Chtěl ji nějak povzbudit. Nechtěl,aby myslela na to špatné a přemýšlel,jak by ji rozveselil. Po chvíli ho něco napadlo a ruku z jejího stehna sundal. "Plavete ráda? Teď v bazéně nikdo nebude. Co tak si zaplavat?" Zvedl lehce obočí a na tváři mu hrál natěšený výraz.
Back to top Go down
View user profile
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:13 pm

Dnes se rozhodla prozkoumat další část paláce. Její komorná jí sdělila, že je zde střešní terasa. A jelikož ona milovala hvězdy a ráda při nich skládala či zpívala, tak se rozhodla že sem dnes zajde. Oblečena byla do červených šatů, které jí sahaly po kolena a měly kulatý výstřih, který decentně odhaloval její dekolt. Ozdobena byla zlatými šperky. Na nohou měla rudé semišové podpatky. S sebou si nesla vak s kytarou. Když došla na terasu, lehce se pousmála, tady se jí líbilo. Došla k sedačce, kde se usadila, posadila se zády ke vchodu a vytáhla si kytaru a notes, kde měla své texty, nedávno napsala novou písničku, tak si ji chtěla zkusit zahrát. Tahle její písnička se jmenovala i knew you were trouble. začala hrát melodii a do toho zpívat.
Back to top Go down
View user profile
Robert Schreave

avatar

Posts : 20
Join date : 2018-10-21

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:20 pm

Dnes měl poměrně dobrou náladu, nic moc nedělal a věnoval se nějakým tím dvorním dámám, které tu byli s zahraničními návštěvy. Skvěle si popovídal ale i tak nakonec jejich přítomnost musel opustit a jít zase dále. Někam kde chvíli bude sám, přeci jenom i on potřeboval takové chvilky. Rozhodl se jít na střešní terasu stále ještě oblečen v saku, košili, kravatě, kalotech a botech. Kravatu si hned co vešel lehce povolil a opatrně zavřel dveře když zjistil, že tam někdo je. Už jen podle hlasu a těch vlasů poznal, že to bude přesně ta dívka, kterou nedávno potkal. Merliah. Chvíli jí poslouchal než se k ní přiblížil zezadu. Myslím, že jste mi zabrala místo, lady Merliah. Pošeptal jí do ucha a její jméno si vychutnával. Následně se narovnal a obešel jí tak aby jí byl čelem.
Back to top Go down
View user profile
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:25 pm

Zpívá procítěně, jako by ta písnička byla někomu věnovaná, sem tam zvedne zrak od kytary a od slov, beztak je zná nazpaměť a podívá se nahoru na hvězdy. Neslyší nikoho přijít na terasu. Poté ale málem dostane infarkt, když se vedle ní někdo uvidí, v tu chvíli utne písničku po refrénu a stejně tak hru na kytaru. Chvíli ji trvá než jí dojdou jeho slova. Když se postaví vedle ní, dojde jí, že by měla něco udělat, tak se zvedne a udělá malé pukrle. Vaše veličenstvo. Promluví a poté se narovná. Jestli chcete být sám, můžu jít. nabídne mu a už si začne balit věci. Po posledním setkání si není jistá, jestli ji chce vidět či slyšet.
Back to top Go down
View user profile
Robert Schreave

avatar

Posts : 20
Join date : 2018-10-21

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:38 pm

Postaví se před ní a čeká co z ní vyjde a jaká bude její reakce. Byl jsi vědom jak skončilo jejich poslední a vlastně i první setkání a tak jenom čekal zda odejde hned a nebo bude odvážná v jeho přítomnosti. Prohlédne si jí a zrak mu na chvíli padne na její výstřih a hned potom k jejím očím. V podstatě mi je to jedna, zda chcete, zůstaňte. Řekne lhostejně a dojde k zábradlí o které se opře a podívá se do dálky. Jenom mě nepokoušejte. Upozorní jí, nejspíše protože měl do teď dobrou náladu.
Back to top Go down
View user profile
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:42 pm

Když ji řekne, že může zůstat, an chvíli se zarazí a pozoruje jej. Kyž vidí, že se opře o zábradlí, udělá jeden krok k němu, ale poté ji zarazí jeho druhá věta, takže se o krok zase vrátí. Chvíli váhá. Dobře. Promluví nakonec. Poté se zase posadí a kytaru odloží do vaku a vezme si do rukou sešit a začne něco upravovat v textu, očkem nakonec koukne na svou společnost a hned zase zpět. Nemíní se k němu přidávat, aby ho neprovokovala. Navíc má pocit, že na ni nemá náladu.
Back to top Go down
View user profile
Robert Schreave

avatar

Posts : 20
Join date : 2018-10-21

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:51 pm

Je celkem vznětlivý typ a kdyby opět nedostal to co by se mu nabízelo nemusel by to zrovna přijmout tak dobře jako před tím, i když on sám měl v plánu provokovat ale zatím se toho plánu stranil. Stál u zábradlí a díval se celou dobu před sebe. Než po chvilce promluvil. Pověste mi něco o vás, o tom co jste dělala, jaké máte plány? Ani se na ní neotočí a jednoduše se jí zeptá.
Back to top Go down
View user profile
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 9:56 pm

Nakonec se rozhodne, že písnička je dobrá taková jaká je a nechá ji tudíž být, rozhodne se najít nějakou jinou, kterou by mohla zazpívat. Zrovna se natahuje pro kytaru, když slyší promluvit vévodu. Pocházím ze čtvrté kasty, jsem jevištní zpěvačka. Rodinu nemám. A plány? Asi dále skládat hudbu... věnovat se muzice a zpívání. Protože moje plány v paláci asi ztratily smysl. Proč se ptáte? Zeptá se jej s nakloněnou hlavou, dlaněmi se opře o pohovku.
Back to top Go down
View user profile
Robert Schreave

avatar

Posts : 20
Join date : 2018-10-21

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 10:09 pm

Poslouchá její hlas a následně se na ní otočí a opět si jí prohlédne. Zhluboka se nadechne a více si povolí kravatu. Rozejde se směrem k ní a sedne si hned těsně vedle ní, bez nějakého prostoru. Někdy je lepší nemít rodinu, závazky a podobné. Řekne lhostejně a napřímí se. Pootočí k ní trochu hlavu a zadívá se jí do očí ve kterých jde vidět chtíč. Jenom mě to zajímalo a chtěl jsem aby řeč nestála. Jednoduše odvětí a rukou se lehce otře o její stehno
Back to top Go down
View user profile
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 10:17 pm

Když si vedle ní sedne, zády se opře o pohovku a listuje ve svém notesu, hledajíc stále nějakou písničku, když řekne, že je to lepší, pokrčí rameny. Mě na tom nezáleží. Nezajímají se o mě, tak já se nezajímám o ně, tím to pro mě hasne. a skutečně to na ni jde poznat, že to tak je. V periferním vidění, si všimne, že se na ní z příma podívá, a v jejích očích jde pozat lehké znervóznění. Vzpomněla si totiž, jak k ní posledně byl hrubý. Tak to potom chápu. Prohlásí, když ji sáhne na koleno, lehce se zachvěje a konečně se na něj podívá s lehce rozevřenými ústy. Nakonec se zhluboka nadechne. CO baví Vás? Podívá se někam dolů a dá si kotníky za sebe, poté se opět podívá na něj.
Back to top Go down
View user profile
Robert Schreave

avatar

Posts : 20
Join date : 2018-10-21

PostSubject: Re: Střešní terasa   Sun Oct 28, 2018 10:29 pm

Poslouchal další její slova a jenom přikývl, nechtěl se v tom moc šťourat a přeci jenom nepotřeboval zrovna takovéhle více důvěrné věci slyšet či se takhle více sbližovat. Odvrátí od ní zlehka pohled před sebe a chvíli se divá na stůl před nimi. Je toho mnoho co mě baví, nejvíce asi nějaké ty hry nejlépe s ženskou společností a vlastně cokoliv je s nimi dobré, ale najdou se tu ty běžné věci jako cvičení, čtení trochu těch knih ale jinak nic. A vás baví až na zpěv? Odpoví jí a zpět se na ní podívá svým kameným výrazem bez úsměvu. Svou rukou nakonec po chvilce co jí lehce dotýká na koleně, položí na její stehno a lehce stiskne.
Back to top Go down
View user profile
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Střešní terasa   Mon Oct 29, 2018 9:26 am

Ani ji nevadí, že se jí nevyptává. Spíše to ocení, nechce nic nikomu vysvětlovat, všichni se musí spokojit s vysvětlením že je sirotek a tím to hasne. Když začne mluvit o sobě, co jej baví, opět na něj pohlédne. To se vsadím. Ušklíbne se nad jeho větou o ženách. Vlastně si ráda posedím v dobré společnosti lidí. Ráda trávím čas s lidmi, co vědí co chtějí a nebojí se to dát najevo. Odpoví mu hlasem, který jasně říká, že v její větě je toho víc než říká. Když jí stiskne stehno, ani se neobtěžuje podívat, jenom pozvedne obočí. To je vše? Popíchne jej.
Back to top Go down
View user profile
Sponsored content




PostSubject: Re: Střešní terasa   

Back to top Go down
 
Střešní terasa
Back to top 
Page 1 of 2Go to page : 1, 2  Next

Permissions in this forum:You cannot reply to topics in this forum
new selekce  :: Palác-
Jump to: