...
 
HomeHome  CalendarCalendar  FAQFAQ  SearchSearch  MemberlistMemberlist  UsergroupsUsergroups  RegisterRegister  Log inLog in  

Post new topic   Reply to topicShare | 
 

 Illeyský les

Go down 
AuthorMessage
Reportérka
Admin
avatar

Posts : 51
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Illeyský les   Sun Oct 07, 2018 8:44 pm

Back to top Go down
View user profile http://new-selekce.forumotion.me
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 7:02 pm

Bylo jí jasné,že si ji zase dobírá,ale chtěla ho taky trochu popíchnout. Nemohla mu přece říct, že se snažila ho několik dní někde "náhodou potkat" ale nepodařilo se.. až teď. Možná by ho i sledovala,kdyby na něj narazila,ale nestalo se tak. Zazubil se na ni a ona se chvíli sekla na jeho úsměvu. Měl ho vážně neodolatelný..kývala hlavou jako nemocný osel a visela mu pohledem na rtech. "To víš, že to vím. A máš pravdu, že je to zajímavá náhoda." Přiznala a když zmínil osud,na chvíli se zarazila,pohla rty do strany i pohled na chvíli odvrátila..jako kdyby se zamyslela a pak se mu podívala do očí. "Že by?" Zvedla obočí a pousmála se. Po pravdě jí to tak přišlo. To,že potkala tak úžasného kluka nemohla být jen náhoda. 
Po chvíli se ozvala zaržání kobyly a Lexi se uchechtla. "Už si žádá tvou přítomnost." Kývla hlavou směrem k boxu a na jeho větu přikývla. "Ano,ale ne každý jezdí rád." Pokrčila rameny a vduchu si pomyslela,že je ráda, že on ano. Nepřestávala se na něj dívat a byla ráda, že šlo i na něm vidět, že ji vidí rád. Nad jeho návrhem se uculila a na prst si namotala pramínek vlasů. /Ani nevíš,jak ráda bych se s tebou ztratila."/ Zasekla se,zda to neřekla nahlas a odkašlala si "Ehm,tak to bude zajímavé." Zasmála se tomu. Chtěla s ním vyrazit,co nejdřív,tak mu nabídla pomoc. Po jeho odpovědi přikývla. "Pospěš si." Řekla,protože její kun už začal nervózně hrabat nohou. Poté ho sledovala,jak ke ke kobyle přišel a pohladil ji. Snad na ni i trochu zažárlila. 
Po chvíli vyšel a vyšvihl se do sedla. Lexi dala levou nohu do třmenu,chytla se kohoutku a vyšvihla se také do sedla. Jemně dosedla,sedlo dotáhla,chytla si uzdečku,narovnala se a kývla. Trochu se v sedle zhoupla a kůň se rozešel. Společně šli ven ze stájí. Otočila se na něj po jeho otázce."Mě naučil jezdit tatínek. Maminka to moc ráda nemá. Bojí se,i když by to nikdy nepřiznala a moc lidí to neví." Práskla na ni a přimhouřila oči. "A jak jsi se k němu dostal ty?" Zajímala se pro změnu ona. Zanedlouho už byli ze stáje venku. "Já bych navrhovala,abychom se projeli po lesa." Navrhla a očekávala, že její návrh přijme nebo dá jiný. Jakmile se dohodli,kam pojedou,vyrazili a Lexi si neodpustila otázku. "Kde ses schovával poslední dny, že jsem na tebe nenarazila dřív?" Jakmile ji vyslovila,ucedomila si,jak to vyznělo. Vzít ji zpět nemohla,tak se radši otočila na cestu,aby se nemusela dívat,jak se tváří.. /"Nejdřív ho provokuješ,pak ho odmítneš, vyhýbáš se mu..nakonec mu řekneš, že ho chceš víc poznat a potom chodíš po zámku a okoli a hledáš ho? Jsi vážně padlá na hlavu. Co si o tobě pomyslí?/ Říkala si vduchu a povzdechla si nahlas..
Zanedlouho byli v lese, který byl nedaleko od zámku. Rozhlédla se kolem a pak jí zase pohled zabloudil k Dantemu.
Back to top Go down
View user profile
Dante Nataniel Soares

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 7:34 pm

*Počká dokým je aj Lexi v sedle a až potom primäje kobylu do pomalého kroku. Mohli by ísť aj oveľa rýchlejšie, ale najskôr sa s ňou chce len porozprávať. Vlastne by mu nevadilo, keby sa s ňou rozprával stále. Tú myšlienku rýchlo skryje a počúva odpoveď na svoju otázku.Chápavo sa usmeje.* Rozumiem. Nie každý to musí mať rád. *Potom sa zase ona spýta jeho. Na moment sa zarazí. Nejako mu nedošlo, že jej bude musieť odpovedať. Pokúsi sa usmiať a keďže sa musel naučiť vyčariť úsmev aj vo chvíľach, keď nechcel, tak je presvedčivý.* Mňa to naučil starý otec. Jazdil naozaj dobre a bol to trpezlivý učiteľ. /Otec bol zamestnaný oblápaním svojich mileniek./ *Na tvári sa mu mihne akýsi zvláštny výraz, ale ten je po chvíli preč a zase je späť jeho pozitívne ja. Nad jej návrhom sa pousmeje.* Takže sa chceš naozaj stratiť? *Pozrie sa na ňu.* Ale nie, bude to pekná trasa. /Hlavne s ňou.../ *Potom za ňou vyrazí a drží sa po jej boku, aby lepšie počul, čo hovorí. Za tú chvíľu si už stihol všimnúť, že sa v sedle drží dokonale pevne a ani nad tým nemusí premýšľať. Z myšlienok o tom aká je skvelá ju vyruší jej hlas.* Čože? *Spýta sa, keďže sa ešte vracia späť do reality.* Kde som sa skrýval? *Pozrie sa do jej tváre s malým úsmevom, v ktorom sa zračí pobavenie.* Takže si sa ma nakoniec snažila nájsť, princezná? *Doberá si ju s nadvihnutým obočím. Je si istý, že tak to nebolo a len nechce, aby sa medzi nimi rozoznelo trápne ticho.* Párkrát som bol v meste, potom som mal nejaké vybavovačky a tak. *Keby nesedí na koni, tak pokrčí ramenami. Znova sa usmeje.* A čo ty princezná? Prečo som na teba nenarazil skôr? /Dúfajme, že ju nezabával ten princ.../ *Pomyslí si trochu trpko, ale nie je to na ňom poznať. Keď mu odpovie, pozrie sa jej do tváre s výzvou v očiach.* Čo takto si dať preteky? *Sekundu počká a potom kobylu popoženie do rýchleho klusu. Vie, že Lexi jazdí skvele, ale aj tak je rozhodnutý nechať ju vyhrať.*
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 8:03 pm

Bylo hezké a milé, že počkal,než bude Lexi v sedle,než se rozešel, vážně gentleman. Nad otázkou dlouho nepřemýšlela a odpověděla,on jen chápavě přikývl a po jeho větě zavrtěla hlavou. "Já ne. Není hezčí pohled, než z koňského sedla." Opomenula mu. Ona totiž milovala koně a jízdu na nich. Sice to trvalo, než se naučila jezdit a kolik bylo pádů..ale stálo to za to a neměnila by. Po její otázce se Dantemu změnil výraz a po jeho odpovědi ji napadlo,zda jeho dědeček nezemřel, stejně jako její. Už měla vlastně jen jednu babičku. Povzdychla si. "Můj dědeček byl taky skvělý člověk." Řekla a pak se usmála. Milovala všechny prarodiče,ale dědečka nejvíc. 
Po chvíli nechtěně naznačila, že by se s ním chtěla ztratit..ale když už se toho chytl,tak se pousmála. "Stejně by nás hned našli." Ušklíbla se a poté se na něj otočila. "O tom nepochybuji." Mrkla na něj a pak se uculila. Za moment prozradila něco,co nechtěla a doufala,že to tak Dante nepochopí. Po jeho otázce si zkousla spodní ret a pomalu ho pustila. Sledovala cestu a přemýšlela,co mu odpovědět. Zavřela oči. /"Proč jsi nemlčela?/ Ozve se jí v hlavě, oči otevřela otočila se na něj. Všimla si jeho výrazu a nemohla lhát,ani říct pravdu. Jednou rukou pustila otěže a promnula si krk. "A co když ano?"  Odpověděla otázkou a pak jej poslouchala. Zarazila se nad slovem "vybavovačky",ale bylo jí hloupé se zeptat. Položil jí tu samou otázku a ona chvíli přemýšlela,zda si nerýpnout..ale nakonec se rozhodla, že ne. "Já tu něco zařizovala bratrovi a matce. Byla jsem pověřena." Ušklíbla se.. "a bylo to také ve městě, takže jsme se asi míjeli." Usoudila a pomyslela si, že to byla škoda. V tu chvíli ji vyzve a ona se pousměje. "Myslíš, že mě porazíš?" Zvedla obočí,jakmile začal s kobylou rychleji klusat, přitáhla si otěže a pobídla koně do cvalu. Když cválala kolem prince, otočila se na něj. "Co to máš za šneka?" Popíchla ho a přidala na rychlosti.. zasmála se,jak mu ujíždí a měla z toho radost..
Back to top Go down
View user profile
Dante Nataniel Soares

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 9:08 pm

*Nad jej slovami sa kúsok pousmeje, hoci on si najkrajší pohľad predstavuje inak.* Pre mňa by to bol pohľad z horskej steny a predpokladám, že väčšina ľudí by so mnou asi nesúhlasila. Potom sa dostanú k téme, ktorú vyťahoval naozaj nerád, ale teraz si za to vlastne mohol sám. Pokúša sa svoje pravé pocity skryť, ale aj tak je zmena cítiť na jeho hlase a aj celkovom prejave. Keď počuje Lexine slová, na tvári sa mu zjaví chápavý výraz. Majú zase ďaľšiu vec spoločnú, ale z tejto sa rozhodne tešiť nedá.* To určite bol... *Povie a krátko sa na ňu pozrie. Možno by mal povedať niečo viac, ale asi by to nezvládol. Po chvíli sa jeho smutná nálada vytratí a usmeje sa nad jej slovami.* To máš pravdu. Určite by nenechali dvoch členoc kráľovskej rodiny sa potulovať hustom tmavom lese. *V podstate si ani nerobí srandu. Ak by ich po nejakom čase nemohli nájsť, určite sa po nich spustí celoštátne pátranie. Potom pochopí, čo Lexi chcela svojimi slovami povedať a nemôže si pomôcť, ale kúsok sa nad tým pousmeje. Vidí ako sa nad tým zamýšľa a celkom bz ho zaujímalo, čo sa jej odohráva v hlave. Predpokladá, že sa z toho pokúsi nejako vykorčuľovať, ale jej odpoveď ho celkom prekvapí. Pobavene nadvihne kútiky úst.* Tak by ma to veľmi potešilo, princezná. *Prehlási s pohľadom zabodnutým do jej očí. V krátkosti jej zreferuje, čo vlastne v posledných dňoch robil a keďže má pohľad upretý pre d sebou, nevšimne si jej zarazenia. Potom zase on pre zmenu počúva ju.* Tak je fajn, že sme sa nakoniec stretli. *Zhodnotí nakoniec, pretože je naozaj rád, že ju stretol. Dobre sa mu s ňou rozpráva a rozhodne sa ani chvíľu nedudí. Vyzve ju k závodu a jej slová ho pobavia.* Samozrejme, princezná. *Odvetí celkom jednocho a potom prudko vyrazí dopredu. Naschvál sa drží pár metrov za ňou, ale keď počuje jej poznámku, zrýchli. Preletí okolo nej.* Čo si to hovorila? Tu vpredu ťa dobre nepočuť! *Zakričí za ňou, ale ako sa blížia k lesu, tak začne nenápadne spomaľovať, aj keď to asi robiť nemusel. Chce ju nechať vyhrať. Dorazí až po nej a pozrie sa jej do tváre či ju jej výhra potešila. Kobylu navedie do pomalého kroku, aby sa vydýchala a pokračuje ďalej, hlbšie do lesa. Zrazu mu niečo napadne.* Si víťaz princezná a každý víťaz si zaslúži nejakú výhru. *Na chvíľu sa odmlčí, aby tomu dodal štipku napätia.* Čo keby som ti musel splniť hocakú vec, o ktorú ma požiadaš? *Pozrie sa na ňu s úsmevom a je zvedavý, čo vymyslí.*
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 9:44 pm

Po jeho slovech se zarazí a najednou o něj začne mít strach a když má strach, jedná bezmyšlenkovitě. "Horské stěny? Šplhás na vysoké stěny a doufám,že máš jištění." Vychrlí ze sebe a zírá na něho. Neumí si představit, že by z té skály spadl,byla by ho vážně velká škoda. Radši na to nemyslet. Změní se téma k jejímu dědovi a jde vidět, že pro Danteho to nebylo příjemné téma. Neměla to raději ani načínat. Na jeho poznámku se jen usměje a už se k tomu nebrací. Lexi to také bolí,ale už ne tolik,jako dřív.. věnoval jí krátký pohled a ona se na něj chápavě podívala a pousmála. Za chvíli se jeho výraz změnil a Lexi mu dala za pravdu. "Navíc jsme si vzali dva z jejich nejlepších koní. To by nenechali jen tak."  Uchechtla se tomu a pro ni by to nebyla nejhorší představa ztratit se s ním.. právě naopak.
Nechtěně mu také prozradila, že chodila po zámku s přáním ho potkat a nepřímo mu naznačila, že to tak skutečně bylo. Po jeho větě mu visela na rtech. To nečekala a dokonce si i povzdychla..zamrkala očima a usmála se na něj. Ani netušil,co těmi slovy v ní způsoboval. Následně jí řekl,co dělal poslední dny a ona se zase zmínila jemu. Po jeho poznámce se uculila. "Jsem stejného názoru,princi." Řekla bez přemýšlení..byla také ráda, že ho konečně potkala a navíc s ním jede na projížďku. Vyzval ji k závodu a ona výzvu přijala. Předběhla ho a on ji následně doběhl. Dokonce ji i předběhl..tomu se Lexi ušklíbla a zrychlila. Nakonec vyhrála a usmívala se jako sluníčko. Zpomalila,aby se valach mohl vydýcgat a poplácala ho pochvalně po pleci. Povolila otěže a po jeho návrhu se zamyslela. "Odměnu?" Zeptala se a když navrhl, že jí splní jakékoliv přání. Přemýšlí nad tím a nakloní hlavu lehce na stranu. "Cokoliv?" Ujistila se a potom dumala nad tím,co by po něm mohla chtít. Nic vhodného ji však nenapadá. "Já vůbec nevím.. třeba mě něco ještě napadne nebo co bys mi ty mohl nabídnout?" Zvedne obočí a nespouští z něj zrak. Jde dále vedle něj pomalým krokem, když na ni dopadne kapka vody. Douufá, že se jí to jen zdálo a nezmoknou. Nechce se ještě vrátit..
Back to top Go down
View user profile
Dante Nataniel Soares

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 10:14 pm

*Všimne si strach v jej hlase, ale nejako ho to neprekvapí, keďže doma počúva stále, že by sa sa na to mal vykašľať a radšej si nájsť iný koníček. Preto jej ani radšej nepovie, že už raz z tej steny spadol a celý sa dolámal.* Istenie samozrejme mám a vždy je niekto so mnou, takže sa báť nemusíš. *Povie s presvedčivým úsmevom, pretože naozaj nechce, aby sa oňho nebála. Navyše asi ani nemá dôvod, keďže tu sa mu nepodarí liezť. Potom sa téma kĺže presne tým smerom, ktorým nechcel a je jej vďačný, že sa k tomu už nevyjadruje. Jeho starý otec zomrel už dávno, ale pre Danteho znamenal viac ako jeho rodičia, preto o ňom nedokáže rozprávať. Téma sa našťastie zmení. Pousmeje sa.* Možno by nás aj obvinili z krádeže. Predsa o také krásne kúsky prísť nemôžu. *Prehlási a jemne pohladí kobylu. Potom jej povie, čo jej povedal a pozrie sa jej do tváre. Páči sa mu, čo tam vidí, ale nejako to nekomentuje. Navzájom si povedia, čo vlastne v posledných dňoch robili a on prizná, že je naozaj rád, že sa stretli. Už to ale nechá tak, pretože ju vyzval na závod a sustredí sa hlavne na to. Nechá ju vyhrať. Teda, ona by to asi dokázala aj bez jeho pomoci a potom jej navrhne, že jej splní hocaké želanie.* Čokoľvek by chceš, ale musíš na to prísť sama. Ja v tomto neporadím. *Prehlási a je rozhodnotý jej to neuľahčiť v žiadnom smere. Potom sa vydajú hlbšie do lesa, keď na svojej pokožke pocíti dážď. Ako by si chcel overiť či sa naozaj chystá začať pršať, vyvráti hlavu do hora.* Mali by sme sa niekam skryť. Teda, ak sa ešte nechceš vrátiť. *Jemu sa viac páči tá prvá možnosť, veď len teraz vyrazili a navyše... chce s ňou stráviť viac času. Hoci to by nahlas nepriznal. Rozhliada sa okolo seba, keď si asi 100 metrov od nich všimne nejakú stodolu postavenú z dreva.* Čo keby sme išli tam? *Spýta sa. Medzitým sa rozprší oveľa viac a asi by im aj tak nič iné nezostalo.* Nie je to päťhviezdičkový hotel, ale stále lepšie ako sa za takéhoto počasia vracať až do zámku... *Navyše už aj zahrmí a on búrky zo srdca neznáša - jedna ho zhodila zo skaly. Popoženie kobylu a zamieri k opustenej budove.*
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Wed Oct 10, 2018 10:40 pm

Měla vážně strach v hlase a on si toho nejspíš všiml. Nechtěla to ani popírat a když ji chce ujistit,že je to bezpečné, uvědomí si, co jí říkal. Říkal jí, že nemá rád bouřky, protože ho jedna shodila. "Ty už jsi spadl,že?" Zeptala se po chvíli s pohledem zapíchnutým do jeho očí. Vi,že je to nebezpečné a je vážně ráda, že tady nemá kde šplhat. Téma ohledně prarodičů nechá být. Viděla jeho vyraz a smutek mu nesluší. Úsměv je to,co chce vidět na jeho tváři, takže to nechá byt. Téma se stočilo k tomu, že by se spolu ztratili a ona zmínila i koně. Po Danteho poznamce přikývne a souhlasí. Také pohladí valacha. "Opravdu krásné." Dá mu za pravdu,protože si oba vybrali vážně krásné koně. A nejen kone byli krasni...i Dante se jí líbí. Od první chvíle jí padl do oka a neskrývá to. Ani to, že ji potěšilo,co řekl. Vzájemně se dívali do očí a Lexi se v těch jeho na chvíli sekla. Pověděli si,co dělali a že se rádi potkali a poté závodili. Lexi vyhrála a Dante jí navrhl odměnu. Chtěla,aby jí pomohl,ale on jí to neusnadnil. Přemýšlela, když ucítila kapku na svém těle. Myslela si, že se jí to jen zdálo. Po chvíli pochopí,že ne. Po Danteho návrhu přikývne. "To bychom měli. Ještě ne a navíc bychom se ani vrátit nestihli." Řekla,ale přesvědčená o tom nebyla. Prostě se jí ještě od něho nechtělo. Rozhlédl se kolem a i Lexi se rozhlédla a uviděla stodolu. "Pojďme.." souhlasila s ním a koně navedla tím směrem. Zasmála se jeho poznámce. /"S tebou kamkoliv."/ Řekla si vduchu a pospíchala, protože se dost rozpršelo a začlo i hřmít.
 Společně došli ke stodole a Lexi seskočila z koně. Počkala na Danteho a společně i s koni vstoupili dovnitř. Ve stodole byly balíky slámy,sena a nějaké nářadí. Přivázala koně k trámu a povolila mu sedlo. Začal žrát seno a Lexi se rozešla k volnému balíku. Odepla si přilbu a sundala si ji. Rukou si prohrábla mokré vlasy a sundala si sako. Vyhrnula si košili z kalhot a ždímala ji. Zvedla pohled k Dantemu, když si vzpomněla, že nemá rád bouřky a něco ji napadlo. Naklonila hlavu na stranu a sjela ho pohledem. "Umíte vařit,princi?" Zeptala se a už ji napadlo,co bude chtít jako odměnu. Kdyz si Danteho prohlédla,musela uznat,ze ty mokré vlasy jsou vážně sexy. Zkousla si ret a ziraka na něj. Až po chvili se vzpamatovala a rozhledla se kolem. "Není to tu nejhorší." Zkonstatovala a obejmula se pažemi.
Back to top Go down
View user profile
Dante Nataniel Soares

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Sat Oct 13, 2018 5:00 pm

Najradšej by sa z tejto témy nejako vykrútil a nechal by to tak. Preto sa ju snaží presvedčiť, že bol zatiaľ vždy v bezpečí, ale keď počuje jej otázku, zatne sánku. Áno, búrka ho zhodila zo skaly, on sa dolámal a niekoľko týždňov strávil na ošetrovni. Opäť sa jej pozrie do očí a rozhodne sa, že klamať nebude. Áno, ale som v poriadku, tak to teraz nechajme tak. Ak by sa hlbšie ponorili do tejto témy, musel by jej povedať ešte kopec vecí, ktoré s týmto súviselo a on sa nerád zdôveruje. Preto reaguje aj pri ďalšej téme a je jej vďačný, že to naozaj nechala tak a len sa na ňu usmeje. Hoci by to nepriznal k Lexi ho to nejako ťahá. Preto ju vtedy pobozkal a preto je tu teraz s ňou aj napriek tomu, že ho odmietla. Pre iné dievča by to asi nespravil a celkom ho desí, že sa ani v jednom z týchto pocitov nevyzná. Preto mu stačí jeden dlhý pohľad do jej očí a má chuť sa začať usmievať ako nejaký blázon. Potom navrhne preteky a jeho obdiv sa ešte zvýši, lebo Lexi jazdí naozaj dobre. Ani nad tým priveľmi nerozmýšľa a navrhne jej odmenu. Hocijakú, ale radiť jej nechce. Na jej slová prikývne, pretože za prvé - má pravdu a za druhé - z čisto sebeckých dôvodov. Máš pravdu, princezná. Ak by sme sa teraz vracali, premokneme do nitky. Zhodnotí a potom skúsi nájsť miesto, kde by sa mohli skryť. Popoženie kobylu tým smerom a sleduje či ho Lexi nasleduje.

Chcel Lexi pomôcť zo sedla, ale bol príliš pomalý a navyše to zjavne nepotrebovala. Aj s kobylou vôjde dnu a porozhliadne sa okolo seba. Kobylu tiež priviaže k trámu. Je celý premočený, že by tu našli nejaké oblečenie. Zhodí zo seba mokrú premočenú budnu a vystrie ju, aby sa rýchlejšie uschla. Prehrabne si mokré vlasy, aby mu nepadali do tváre a očkom zabehne k Lexi. Ako to robí, že ešte aj teraz vyzerá tak príťažlivo? Radšej od nej odtrhne pohľad. Nad jej otázkou pobavene nadvihne kútiku úst. No, niečo by som určite zvládol, princezná. Prečo ťa to zaujíma? Chcela si sa pobaviť tým, aký by som mohol byť nemožný? Je rád, že sa nemusí sústrediť na to počasie tam vonku. . To áno. Lepšie ako moknúť vonku. Dúfajme, že sa nás odtiaľto niekto nepokúsi vyhnať. A my si to tu môžeme ešte spríjemniť... Prehlási. Odvalí dva balíky, tak aby sa na ne dalo sadnúť. Nie je to nič skvelé, ale aspoň nemusíme sedieť na zemi. Aj keď sa to pokúša robiť nenápadne, občas sa na ňu pozrie. Povedala mu, že chce ísť na to pomaly a najskôr ho spoznať, tak si drží odstup. Všimne si ako sa objala. Je ti zima? Porozhliadne sa okolo seba. Keby tu bola aspoň nejaká deka...
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Sat Oct 13, 2018 11:43 pm

Šlo na něm vidět,jak se z toho snažil vykroutit,ale Lexi to nedalo a musela mu položit otázku, která jí vyrtala hlavou, když si na něco vzpomněla. Měla o něj vážně strach..za tu krátkou dobu jí nějak přirostl k srdci,i když si to nechtěla přiznat. Otočila se na něj a po jeho odpovědi se pousmála. "To jsem vážně ráda. Nechtěla bych,aby se ti něco stalo." Řekla upřímně a pak raději odvrátila pohled. Asi se to moc nehodilo vzhledem k tomu,co mu řekla a čím dál tím víc věděla, že je to hloupost. Nechce se od něj držet dál. Přitahuje ji neskutečně. Otočila se zpět na něj zrovna ve chvíli,kdy se na ni usmál a úsměv mu opětovala. Nechápala,jak ho mohla odmítnout..ale tenkrát se vážně bála a je mu opravdu vděčná, že ji neposlal někam a dál se s ní vídá. Klidně to mohl udělat,ale neudělal. Ani se nesnažil nijak vykroutit z projížďky.. byla ráda,tak se usmívala jako sluníčko a s ním si připadala jako puberťačka. Nechápala to, protože ani s Jasperem se tak necítila.. ovšem s ním to bylo jiné. Myšlenky jsou tatam, když spolu závodí. Dante ji sice nechal vyhrát, ale to Lexi nevěděla. Měla z toho radost a po jeho návrhu přemýšlela,jakou by chtěla odměnu. On jí s tím nechtěl pomoci,tak musela něco vymyslet sama. Zanedlouho začne pršet a oni se musí někam schovat. Nechce se jí ještě od něj, proto řekla, že by to nestihli. Na jeho slova pokýve hlavou a stejně i tak zmoknou, než se dostanou k opuštěné stodole.

Vevnitř si sundala sako a vyždímala si košili. Poté zvedla pohled k Dantemu a musela se zahryznout do spodního rtu,jak mu to slušelo. Raději se porozhlédla kolem,co vše tu mají a najednou ji napadne ta odměna. Položí mu otázku a po jeho odpovědi se uculila a následně zavrtěla hlavou. "To ne. Jen jsem chtěla,abys mi něco uvařil a nevěřím tomu, že bys to nezvládl." Mrkne na něj a už si ho představuje v kuchyni. Pokýve hlavou na jeho větu a znovu se rozhlédne. "Pochybuji, že by sem někdo v tom lijáku šel." Řekne a když zmíní zpříjemnění, nakloní hlavu lehce na stranu a v hlavě se jí začnou honit myšlenky. Zatřepe hlavou a sleduje ho,jak svalí balíky. "To je perfektní." Řekne na jeho poznámku a na jeden balík se posadí a pohlédne na něj. Všimla si,jak si ji prohlíží a ona na něm mohla také oči nechat. Na jeho otázku zavrtí hlavou. "To je dobré." Špitla a ve skutečnosti byla celá promočená a zima jí trochu byla. Také se rozhlédla a nahoře viděla něco jako deku. "Tam nahoře něco je." Ukázala prstem tam, kam by ona nedosáhla a otočila se na Danteho. "Měli bychom ze sebe ty mokré věci sundat a do toho bychom se mohli zabalit." Navrhla a když si uvědomila, že bude jen v prádle s ním zabalená do jedné deky,napadaly ji různé myšlenky. Zase si rukami přejela po pažích a trochu se otřásla zimou. Možná by to chtělo i rozdělat oheň. Nebyla si však jistá,jestli by to bylo vhodné. Moc takové věci neznala,byla přece jen zhýčkaná princezna..sledovala Danteho a netušila,kam se bude dívat, když bude ze sebe Dante svlékat ty promočené věci. Nahlas vydechla a raději se podívala,zda tu nebude ještě jedna deka nebo něco podobného,do čeho by se dalo zabalit..
Back to top Go down
View user profile
Dante Nataniel Soares

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Mon Oct 22, 2018 12:35 am

Nechce sa to priveľmi rozvádzať, pretože vidí ako na to zareagovala a nechce, aby sa oňho musela báť. Stalo sa to už dávno a on je v poriadku. Teda, až na pár jaziev, ktoré mu to asi budú pripomínať do konca života. Namiesto odpovede, len nadvihne kútiky úst a na moment sa na ňu pozrie. Nemôže jej sľúbiť, že sa mu nič nestane a taktiež sa v tom ďalej nechce rýpať, pretože Lexi o tejto udalosti nevie dosť podstatných vecí. O tom ako na ošetrovni, kde sa zotavoval, stretol svoju prvú a zatiaľ jedinú lásku, ktorá mu zlomila srdce a dokaličila ho oveľa viac ako pád z tej skaly. Preto mlčí a necháva si svoje tajomstvo pre seba. Potom ju vyzve na závod, ktorý ich privedie hlbšie do lesa. Napadne mu, že by jej splnil nejaké želanie, keďže sa jej podarilo vyhrať, ale nechce jej v tom radiť, pretože je zvedavý, čo by jej mohlo napadnúť. Rozprší sa a keďže sa ani jednému z nich nechce vracať späť do paláca, hľadá nejaké miesto na úkryt. Premočený sa aj s Lexi dostane až do stodoly.

Dá si dole premočenú bundu, ale aj tak to priveľmi nemá zmysel, keďže zbytok oblečenia má aj tak mokrý. Občas očkom zabehne k Lexi, lebo nedívať sa na ňu je asi nemožné. Keď počuje, čo by od neho chcela, pousmeje sa. Nie je nejaký skvelý kuchár, ale niečo by zvládnuť mohol. Zrazu mu niečo napadne. "A čo keby som ti radšej niečo upiekol? Myslím, že to by mohlo dopadnúť lepšie." Pozrie sa na ňu. "Teda, ak máš rada sladké..." Dodá a znova si rukou vojde do vlasov. Je to jeho zlozvyk a asi sa toho nikdy nezbaví. Na jej slová len prikývne, pretože už rozmýšľa ako by si tu to mohli spríjemniť, dokým je vonku také strašné počasie. Zvalí na zem dva balíky, aby si kam mali sadnúť. Jediným problémom je už len mokré oblečenie. Spýta sa jej či jej nie je zima. /Blbá otázka.../ A keď počuje odpoveď, nedôverčivo si ju premeria. Nakoniec tento problém vyrieši ona. Sleduje pohľadom, kam ukazuje. "Skvelé. Aspoň sa máš do čoho zabaliť." Prehlási a hneď sa za tou dekou natiahne. Je vysoko, ale našťastie sa mu ju podarí dať dole. Rozvinie ju a vypráši. Na moment zamrzne, keď počuje jej slová. On plánoval ďalej zostať vo svojom mokrom oblečení a len ju do toho zabaliť. Keď si predstaví, že by s ňou bol pod jednou dekou, začínajú sa mu v mysli preháňať rôzne myšlienky a preto si myslí, že by to asi nebol najlepší napád. Hlavne, keď si zaumienil, že sa od nej bude držať ďalej. Pár sekúnd na tým mlčky uvažuje, ale keď vidí ako sa striasla, rozhodne sa. /Nezoberiem si na zodpovednosť, že skončí so zápalom pľúc./ Pre istotu sa porozhliadne či tu nie je ešte iná deka. "Asi by sme to mali spraviť. Možno sa nám aspoň oblečenie uschne skôr... Položí deku na jeden z balíkov sena a zhodí zo seba tričko. Nohavice si nechá, pretože tie sú len vhlhé. Tričko prevesí cez jeden z trámov a potom svoju pozornosť obráti späť k Lexi. Keď ju vidí, len na sucho prehltne a podíde k nej. "Keďže je tu len jedna deka..." Začne, potom jej deku prehodí cez plecia a potom aj cez svoje. Je krátka, takže sa prisunie kúsok bližšie k princeznej a snaží sa odmyslieť, že sa dotýka jej dokonale hladkej pokožky. Nakoniec to nevydrží a celkom bezmyšlienkovite ju objíme rukami. "Takto nám bude menšia zima..." Vysvetlí aj keď v skutočnosti len chcel nájsť dôvod, pre ktorý by sa jej mohol dotknúť a byť v jej blízkosti. "Je to lepšie?" Spýta sa ako by to, čo práve robí, nespravil z čisto sebeckých dôvodov.
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Illeyský les   Mon Oct 22, 2018 1:26 am

Viděla na něm,jak mu toto téma bylo nepříjemné,a proto to nechtěla více rozebírat. Nechtěla vědět,zda se nějak víc potloukl. Doufala jen,že je v pořádku a není tím nějak víc poznamenaný. Nevšimla si však ničeho zvláštního,tak už se k tomu nevracela. Když bude chtít, třeba jí to jednou řekne sám a když ne..nebude to z něho páčit. Ona konec konců má také tajemství,které neví,zda mu někdy řekne. Zmínila se sice o tom,že má zlomené srdce,ovšem neprozradila,kdo jí ho zlomil a ani pravý důvod,proč je tady a to také jedno s druhým souviselo.
Byla ráda,když začli závodit a ona si výhrou zlepšila náladu a nemyslela už na to,že před Dantem něco tají.
Navrhl jí,ať si vybere odměnu a Lexi momentálně nic nenapadalo. Také se rozpršelo a oni místo toho,aby se vrátili do paláce se ukryli ve stodole i s koňmi. I když pospíchali,tak zmokli a ne málo.

Dante si sundal bundu a Lexi po něm pořád pokukovala. Libil se jí a ne málo a v jeho přítomnosti bylo vážně těžké se od něj držet dál. Nakonec ji napadlo,co by mohla být odměna a když se pousmál, čekala,co řekne. Překvapil ji svým návrhem. "Ty pečeš? Já miluju sladké,takže to je ještě lepší nápad." Řekne nadšeně a  už teď se těší, co dobrého jí upeče. Muži v kuchyni byli sexy a Dante bude obzvlášť. Když si ho tam představila,zkousla si spodní ret a pomalu ho pustila. Poté Dante svalil dva balíky na zem a Lexi si na jeden sedla. Byla jí zima,ale nechtěla mu to přiznat,tak mu zalhala. Pak se však rozhlédla, takže si nevšimla, jak si ji změřil pohledem a nahoře uviděla deku. Sdělila mu to a ukázala na ni prstem. Po jeho slovech se jen usmála. Neměla v plánu se do ní zabalit a jeho nechat nastydnout. Dante nelenil a hned se pro ni natáhl. Vytřepal ji a po Lexiných slovech se zarazil. Šlo to dost vidět,ale ona vážně nechtěla,aby onemocněl. Chvíli váhal,ale pak s ní souhlasil. Lexi ho sledovala,jak deku položil a svlékl si trčko. Při pohledu na jeho tělo bez trička ho sjela pohledem a zkousla si ret. Pak se však vzpamatovala a podívala jinam. Vstala,rozepnula si knoflíky na košili a stáhla ji ze sebe. Rozložila ji na trám a otočila se směrem k Dantemu,který se na ni v tu chvíli podíval. Stála před ním jen v podprsence a kalhotách. Rukami se objala a sledovala ho,jak šel k ní. Zastavil se u ní a promluvil. Posadili se na balík a on jí deku přehodil přes záda a zakryl jí i sebe. Usmála se a podívala se mu do očí Oba byli pod jednou dekou,ale protože byla krátká,přisunul se k ní blíž. Lexi se na moment podívala jinam,aby to rozdýchala,ale šlo to těžko. Byl tak blízko,že cítila teplo jeho těla. Otočila se na něj ve chvíli,kdy ji objal kolem ramen. Přisunula se k němu blíž. Ruce pod dekou mu omotala okolo pasu a natiskla se na něj. Ucítila jeho vůni a přivřela oči. Po jeho otázce je otevřela,přikývla hlavou a  poté sklopila pohled na zem. Nevydrželo jí to však dlouho, sjela ho pohledem odspodu nahoru a pohledem zase vyhledala jeho oči. "Víš,co bys teď mohl udělat? Zarecitovat mi toho Shakespeara." Řekla tišším tónem svou momentální touhu a ztrácela se pohledem v jeho očích. Aniž by uhnula pohledem z jeho očí si hlavu opřela o jeho rameno. Bylo jí s ním dobře. Ale cítila se v rozpacích. Jeho blízkost, vůně a odzbrojující pohledy na ni byly něco a měla co dělat,aby se udržela a nevrhla se na něj. Nechápala pocity,co právě prožívala a neuměla je ani správně nazvat. Věděla však,že to s ním nechtěla pokazit,protože jí na něm opravdu záleželo..vic ,než si myslela..
Back to top Go down
View user profile
Sponsored content




PostSubject: Re: Illeyský les   

Back to top Go down
 
Illeyský les
Back to top 
Page 1 of 1

Permissions in this forum:You can reply to topics in this forum
new selekce  :: Město-
Post new topic   Reply to topicJump to: