...
 
HomeHome  CalendarCalendar  FAQFAQ  SearchSearch  MemberlistMemberlist  UsergroupsUsergroups  RegisterRegister  Log inLog in  

Share | 
 

 Hudební místnost

Go down 
AuthorMessage
Reportérka
Admin
avatar

Posts : 51
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Hudební místnost   Sun Oct 07, 2018 8:20 pm

Back to top Go down
View user profile http://new-selekce.forumotion.me
Reportérka
Admin
avatar

Posts : 51
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 15, 2018 5:31 pm

Milujete hudbu? Zpíváte? Hrajete na nějaký hudební nástroj? Tady se vám bude líbit, najdete tady jakýkoliv nástroj, který si jen vysníte. Jen možná varhany tady nemáme.
Na piáně se ladně třpytí kamínek, pod kterým leží dopis s číslem 2. A otázka zní? Oblíbené číslo prince Adriana? Může být jakékoliv, ale snaž se být co nejblíž.

Indicie pro další místnost zní. "Podlaha je zde nasáta potem, i když se sluhové snaží pečlivě tuhle místnost čistit."
Back to top Go down
View user profile http://new-selekce.forumotion.me
Merliah Goodwin

avatar

Posts : 35
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 15, 2018 8:01 pm

Doběhne do další místnosti, kde si myslí, že by mohla být další indicie. Musela se přeptat pár služek, protože se zde ještě stále moc neorientuje. Nakonec dorazí do další místnosti, kde uprostře vidí piáno, je doce očividné, kde by indicie mohla být a proto zamíří k piánu, kde vidí ležet papír. Oblíbené číslo? Uhm. Vezme si tužku a podepíše se na papír. Absolutně netuším, tak napíšu číslo třicet pět, protože je nás tu třicet pět, ale kdo by měl oblíbené tak vysoké číslo. Pokrčí rameny. Odhodí tužku na klavír. Ostatně jak mám vědět takové prkotiny? Zeptá se sama sebe nechápavě a přečte si další indicie. Vážně? Proč nemůžou indicii umístit do míst, kde jsou květiny vůně a ... není tam zápach. Otřepe se nad tou myšlenkou a vydá se pryč z místnosti. Je tu ale vůbec něco jako tělocvična?
Back to top Go down
View user profile
Caydence Murphy

avatar

Posts : 20
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 15, 2018 8:18 pm

Běží ledá hudebnu, nebo něco takového. Po nějaké chvíli jí najde a celá zadýchaná se kouká všude. kolem, ale nikde zatím nic nevidí. Zaměří pozornost na piánu a do očí jí blýskne kamínek. Oh, ano! Koukne se na otázku a nadzvedne jedno obočí. Sakra oblíbené číslo? Skousne si spodní ret, vezme do ruky tužku podepíše se a napíše svou odpověď. Huh, Tak si tipnu osmnáct. Fakt netuším. Napíše tedy svou odpověď a čte si další instrukce. Podlaha nasáklá potem? Tak to je celkem jednoduché. Teď jí je najít. Pomyslí si a hned se rychle rozeběhne z místnosti.
Back to top Go down
View user profile
Olivia Eleanor Johansson

avatar

Posts : 32
Join date : 2018-10-11

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 15, 2018 8:48 pm

Zamířila hned do hudební místnosti,protoze  palác uz prece jen trochu znala. Po chvíli vesla do mistnosti a rozhledla se. Nebyla tu dlouho,tak se chvíli kochala,ale jakmile si uvedomila, proč tu je, rozešla se po mistnosti, až došla k pianu,kde se třpytil kamínek. Zvedl jej a přečetla si dopis. Zamýšlela se a pak vzala do ruky tužku a na papír napsala cislo 8 a podepsala se. Odpoved neznala,ale treba se trefí. Poté se usmala,kdyz  si přečetla indicii k další mistnosti. "Je pravda,že tam jsem uz nějakou dobu nebyla." Řekla si pro sebe,polozila tužku a rozešla se smerem,kde si pamatovala, že byla posilovna.
Back to top Go down
View user profile
Sage Pearson

avatar

Posts : 8
Join date : 2018-10-07
Age : 19

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 15, 2018 9:52 pm

Indícia do ďalšej miesrnosti bola ľahká. Len nájdenie toho miesta už nie. Trochu podvádzala, ale nepovedzte to na ňu. Spýtala sa nejakého strážcu, kde nájde hudobný salónik. Ten ju tam ochotne nasmeroval. Táto miestnosť sa jej páčila, určite si sem skúsi prísť zahrať a zaspievať. Spievať vie pekne, tak prečo nie, však? Prečíta si inštrukcie, ako aj predtým a potom sa podľa nich riadi. Piáno tu je len jedno, preto ju nájde rýchlo, takmer ihneď. Ani teraz sa s odpoveďou nebabrala, veď o nič nejde. Napísala tam teda svoje šťastné číslo, čo bolo číslo sedem. A vybrala sa ďalej.
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 7:42 pm

Lexi si potom,co se vrátila z paláce z projizdky s Dantem musela jít dát sprchu. Za prvé proto,že zmokli a za druhé se cítila špinavá z té stodoly. Umyla si i vlasy a poradne se osušila. Oblekla si na sebe pohodlnější oblečení v podobě volnych kalhot a bílého delšího trika. Vůbec v tu chvíli nevypadala jako princezna a bylo ji to jedno..chvíli seděla na posteli v tureckém sedu a zírala na zeď pred sebe. Po chvíli ji to prestalo bavit a potřebovala se nějak odreagovat. Zvedla se tedy a vstala z postele. Dosla ke dveřím a následně se vydala do hudební místnosti. Chvíli ji hledala,ale nakonec ji našla. Vešla dovnitř a usmala se. Milovala nástroje a hufbu. Rozhlížela se kolem, až jí pohled padnul na kytaru. Presla k ní a vzala ji ze země. Posadila se na zem,kytaru si položila na klín,dala ruku na strunu a začla na ni brnkat..tim se uklidnovala. První píseň, která ji napadla byla "Nothing else matters" vybrnkávala ji a potichu zpívala. Myslela na Danteho a na to,co se tu za tu chvíli vse odehralo. Mihl se ji v tech vzpominkach i Jasper,o kterém ani netušila, že je tu take..a to neměla ani páru o tom, že za chvíli na ni cela další překvapení...
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 8:14 pm

Už ho omrzelo očakávať Lexi na hrade v Grécku, takže prvé čo spravil bolo to, že si zbalil svoje saky-paky a vybral sa do Illei. No, kde inde? Ešte to nie je ani polhodinu, ako sa ohlásil u kráľa a zložil si veci v izbe, ako prišiel, tak sa vydal do chodieb paláca. Na sebe ešte stále oblek, ktorý aj na veľkú vzdialenosť vyžaroval drahý dojem. Prakticky to tu vôbec ani nepoznal, takže sa orientoval len podľa svojej intuície a no...išiel si za nosom. Preboha, však tu budem blúdiť hodiny. No, pravdepodobne to je to posledné, čo sa môže trápiť. Kde sa sakra môže Lexi nachádzať? S hlavou v oblakoch sa premáva po chodbách, sem tam s úsmevom odzdraví strážnika alebo okoloidúceho zamestnanca. Takmer by prešiel okolo, keby sa do jeho uší nedostala skladba, ktorá ho prinútila sa zastaviť v kroku. Zaspätkuje o pár krokov dozadu, čo najtichšie ako sa dá prejde pohľadom od steny a zahľadí sa do dverí od hudobnej miestnosti. Ešte potichšie sa teda vydá ku dverám, nakukne dovnútra a kútik úst mu okamžite vyletí nahor, keď tam zbadá známu tvár. Tvár, ktorú hľadá odvtedy, ako sem došiel. Teda, vlastne dôvod, pre ktorý sem prišiel. Využije príležitosť, že sa Lexi sústredí na struny na gitare, oprie sa o zárubňu a prekríži si ruky na hrudi. Čo teraz? Mám ju rovno na mieste roztrhnúť ako hada alebo si to mám nechať na neskôr? Prehrabne si rukou dlhé kučery. Hneď na to si odkašle, aby upútal jej pozornosť. "Vieš mi vysvetliť, prečo mi vôbec nedvíhaš moje telefóny čo spôsobilo, že som musel odísť za tebou?" Áno, vybral si teda karhavý tón, ktorým počastoval svoju sestru ako prvým. Musí sa tváriť naštvane, že. Zabodne do nej svoje hnedo-zelenkavé oči a očakáva odpoveď so zdvihnutou bradou.
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 8:31 pm

Lexi hraje po paměti píseň,kterou zná snad odmalinka a má ji hrozně rada. Je to vlastne první píseň,kterou se naučila hrát na kytaru. Vybrnkává ji a začne po chvili i zpívat :
So close no matter how far
Couldn't be much more from the heart
Forever trustin' who we are
And nothing else matters
Diva se pred sebe na neurčitý bod a myšlenky jí zabloudí do Řecka na první setkání s Jasperem..na následné polibky..ukrývání v jejím pokoji,až po ten konec.. ušklíbne se tomu při zpívání a pak před sebou vidí Danteho..také si přehrává první momenty,až po ptojizdku na koních. Vůbec si nevšimne,že do místnosto někdo vešel. Byla až příliš zabraná do vzpomínek..hraje dál, když za sebou uslyší odkašlání,usměje se,protože si myslí,že je to Dante..bohužel po chvíli uslyší hlas,který slyšet zrovna nechtěla. Otočí se,kytaru opatrně položí na zem. "Matty." Rozběhne se k němu a obejme ho. Sice to byl ten prudivý,starší bratr,ale měla ho ráda a také ho i ráda viděla. Po chvilce se odtáhne a zatváří se jako neviňátko. "Už mi lezla krkem ta varovná slova od matky a vyzvídání,tak jsem si ho dala do šuplíku v pokoji a vůbec mi nedošlo,že mi budeš volat i ty." alže Placne se do cela a pak nevinně zamrká očima. Po chvili si ho prohlédne. "Aspoň jsem tě donutila na chvíli vypadnout..Řecko je Řecko,ale Illlea má take neco do sebe." Mrkne na něj a zaculí se. Věděla,že to na něj platilo ...ovšem nebyla si jistá,jestli bude i teď..
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 8:46 pm

Aj napriek tomu, že je na ňu v istom bode i docela naštvaný, takmer to z neho opadne, keď začuje prezývku, ktorou ho oslovuje len ona. Aj napriek tomu, že ju chce kvôli tomu poriadne potrestať, otvorí náruč pre svoju jedinú sestru a objíme ju v objatí. Nad svojím konaním a zlyhaním prvotného plánu roztrhnúť ju ako hada, len prevráti očami a pohladí ju po chrbte. Chýbala mu a je jasné, že sa o ňu v cudzej krajine obával. To, že ju videl mu aspoň uvoľnilo ten obrovský kameň na srdci, ktorý tam bol odvtedy ako odišla. Keď zodvihne hlavu, aby mu odpovedala na otázky, taktiež svoje zelenkavé oči zabodne do tej jej. Nad jej slovami sa zamračí. Mám jej veriť alebo nie? Potom však teatrálne znova prekrúti očami. "Ako si mohla zabudnúť na svojho staršieho brata? Nemyslela si si, že aj ja budem chcieť vedieť, že si v poriadku?" Hodí na ňu jeden z jeho ostrých pohľadov, načo ju potiahne za líce, stále sa tváriac neprístupne. A zamračene. "Aj ja mám v Grécku nejaké povinnosti. Všetko som hodil na otca a odišiel som aj keď protestovali." Nakoniec však vyfúkne ako veľký balón, povzdychne si a zahľadí sa po miestnosti. "Tak fajn, sestrička. Snáď si aspoň rada, že ma vidíš. A hlavne tu nechystaj zapustiť korene, lebo ťa beriem späť hneď, ako končí Selekcia."
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 9:20 pm

Lexi se obávala,zda ji od sebe neodrthne,když se na ni tak mračil,ale jak se zda obměkčila ho tou přezdívkou natolik,že ji objal nazpět. Dokonce ji i pohladil po zádech. Lexi mu na chvili položí hlavu na rameno. Tak bezpečně a dobře se u svého bratricka cítila. A vážně jí chyběl. "Chyběl jsi mi." Pošeptá mu a jakmile se odtahne,poslouchá,co říká. Usklibne se. "Ale vždyť jsem ti napsala sms,že se tu máme dobre a nechovam se nepatřičně." Řekne na obhajobu a znovu se zatváří jako neviňátko. Po jeho dalších slovech se pousmeje. "No tak si aspoň na chvili od toho kralování odpočineš." Snazi se ho ukonejsit a jeste vice obměkčit. Sleduje ho,jak vyfoukne a po jeho slovech pokýve hlavou. "Ani nevis,jak moc. Muzeme si to tu uzit..nikdy jsme jeste nebyli tak daleko id rodicu." Vybizi ho tim svym rebrlantskym zpusobrm a s usmevem na rtech. Na dalsi slova jen lokyvne. "Jak bych mohla Řecku vzít jejich bohyni?" Zvedne oboci a poté se zasměje. "Kdy jsi vlastne přijel?Dnes?"zajima se a prohledne si ho.. nevypada unavene..ale kdyby prijel dříve, proč by za ni neprisel?
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 9:38 pm

Nadýchne sa a stisne pery do tenkej linky, stále si obzerajúc interiér hudobnej miestnosti. Keď znova Lexi prehovorí, zahľadí sa smerom nadol k jej očiam. "Sms? To mi má stačiť? Chcel som počuť tvoj hlas. Smsku môže napísať ktokoľvek! Môžeš klamať!" Znova do nej zabodne ľadový pohľad zelených očí. "Buď troška zodpovednejšia. Voči svojmu bratovi. Nič nepoviem rodičom, keď nebudeš chcieť." Dalo by sa povedať, že sa po tejto vete až lišiacky usmeje, avšak nič iné na sebe nedáva znať. "Ešte nekraľujem. To je len hudba budúcnosti." Nadšene sa usmeje, načo sa od sestričky po dlhšom čase odlepí. Založí si ruky v bok. "To si píš, sestrička. Ty si to určite užiješ najviac zo všetkých." Odpovie a nezbedne ju poťahá za prameň vlasov. "Len mi nerob hanbu." Vlezlo poznamená a uškrnie sa. Samozrejme, nikdy si nemôže odpustiť aspoň jednu poznámku. "Ľudia dlho nevydržia. Ak sa tam bohyňa neukáže dosť dlho, nájdu si novú." Žmurkne na ňu, cvrkne ju do nosa a zasmeje, načo vpluje do miestnosti hlbšie. Ktovie, či to naozaj myslel vážne, alebo si len zo svojej sestričky znova uťahoval.
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Mon Oct 29, 2018 10:04 pm

Sledovala jej,jak semknul rty a když se jí podíval do očí,věděl, že  přijde kázání nebo výtky. Převrátila očima. "No jo, promiň.. já si to nějak neuvědomila a třeba jsem tě sem chtěla dostat." Pokrčila ramena a zasmála se. Nebylo to tak, nevěřila, že ji sem přijede zkontrolovat,ale když už je tu,mohli by si to tu užít. Po jeho slovech pokývala hlavlu. "Budu,slibuji a co se stane tady,zůstane jen mezi námi,okey?" Chtela se ujistit,že to myslel vážně..uchetnula se dalším slovům. "Nekraluješ,ale už teď to moc žereš." Ušklíbla se, protože to nechápala a jak by i mohla,když nebyla korunni princezna a neměla takovou zodpovědnost jako on. Sleduje jej,jak si založí ruce v bok a zasměje se. "O tom nepochybuj." Pomyslela si vduchu a zamračila se,když ji zatahal za vlas. Zalozila si ho za ucho a zavrtěla hlavou. "Ja? Ne." Pousmála se na něj a po další vete si zalozila ruce v bok. "No to bych se na to podívala." Zamračí se znovu,když ji cvrnkne do nosu a sleduje ho,jak popojde blíže.. neodpověděl jí na její otázku. "Kdy jsi tedy přijel a nechceš si zahrát?" Zeptala se a poposla k nemu blize. "Dlouho jsme si spolu nezahráli." Ukázala na klavír a potutelně se usmála.. chtěla tím i nastolit lepší atmosféru a navic,když je příležitost,proč jí nevyužít..
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 11:37 am

Nad jej odpoveďou len nadvihol jedno obočie. Zjavne sa nedokáže rozhodnúť, či jej má veriť alebo nie. I keď dá celkom najavo, že tejto vete moc neverí, iba to prejde a radšej to nekomentuje. Uškrnie sa a zahľadí sa jej do očí. Chcela ma tu dostať? Myslel som si, že je viac než rada, že sa mohla zbaviť mojich poznámok. Pokrčí plecami. ”Ver mi, že nebudem všetko vešať rodičom na nos. Ale ak niečo vyvedieš, budem sa dušovať, že nič neviem.” Nevinne sa usmeje a založí si pramene vlasov za ucho. Nad jej ďalšou poznámkou len pokrčí plecami. Môžem si to dovoliť. Odpovie ako samozrejmosť, zatiaľ čo prejde palcami po vyšívaní sedačky. Potutuľne sa usmeje. ”Samozrejme, sestrička.” Založí si ruky na hrudi a konečne sa otočí Lexi čelom. ”Kedy som prišiel? Prečo sa pýtaš?” Uškrnie sa. Zjavne sa znova snaží Lexi pohnevať. Pravdepodobne mu to celkom robí radosť. ”Možno včera. Možno dnes ráno. Možno pred hodinou.” Najviac svätuškársky sa usmeje. Nakoniec pohľad zabodne do klavíra. ”Teda, dosť dlho som nehral ani sám. Ak si to praješ, sestrička. Určite som v tom ešte stále tak dobrý, ako predtým.” Veľmi optimisticky z neho vyjde, popojde bližšie ku klavíru a sadne si. Zodvihne veko, ktoré zakrýva klávesy a prstami zľahka prebehne po klávesách.
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 2:22 pm

Samozřejmě, že lhala..ale co mu měla říct? Nemohla přece přiznat,že chtěla mít chvíli pokoj i od něj a jeho všetečných poznámek, protože to někdy fakt přeháněl a choval se jako její otec,než bratr..což bylo pochopitelné vzhledem k tomu,co Lexi vyvedla..ale jí to ani tak nikdo nemohl vysvětlit. Potěšil ji však tím,co řekl,tak nad jeho slovy zvedne koutky k úsměvu. "Já věděla,že nejsi až tak úzkoprsý,Matty." Zaculí se,protože ho vidí fakt ráda. Je to přeci jen její nejbližší člověk a ať je jaký je,má ho nejradši ze všech. "Ale neboj,nebudu tu nic vyvádět,pokud se tedy nepočítá mé oblékání,protože šatník si měnit nebudu." Zavrtí hlavou a opravdu to byla jediná věc,kterou Lexi nehodlala změnit. Nechápala,proč by neměla ukazovat své přednosti..však nechodila nahá,ani se neoblékala jako děvka. Nad jeho slovy si jen povzdychne a třeba by nakonec nebyla jiná,kdyby tak byla učena odmala..kdo ví..
Nad jeho otázkou zavrtí hlavou. "Vtipný jako vždy fakt..tak mi to neříkej." Rozhodí rukama a pak jí padne pohled na klavír. Navrhne mu,ať si zahrají spolu a když souhlasí,zavýskne radostí. Jakmile Matty přejde ke klavíru,vezme ze země kytaru a dojde k němu. Přisune si židli a posadí se na ni. Kytaru si položí na klin a začne vybrnkávat podle toho,co Matty hraje..na tváři se jí objeví úsměv..je ráda,že zase svého Mattyho vidí. "Co je vůbec u nás nového?" Zajímá se,zatímco pořád brnká na kytaru..
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 2:57 pm

Pomaly prechádza rukami po hladkom materiáli kláves. Nad jej poznámkou o jeho úzkoprsosti sa zamračí. „Tak za prvé, nie som žalobník a nebudem žalovať každú vec, ktorú spravíš, otcovi.” Po tejto poznámke znova pretočí očami.„Aj tak ich bude určite dosť. Kto to má stíhať sledovať?” Stíši hlas a nečujne si zamrmle popod nos. A za druhé, ja som úzkoprsý nikdy nebol.” Povie o čosi hlasnejšie, v jeho hlase dokonca počuť aj zatrpknutosť. Potom si len však povzdychne a pozrie sa ponad plece na sestričku. Je hnusné ako na teba zírajú tí chlípny muži. Tebe to nevadí? Polovica z nich je dvakrát staršia ako ty. Podľa mňa je to nechutné. Znechutene skriví tvár pri myšlienke na to, ako nejednému postaršiemu bohatému zemepánovi tečú sliny pri pohľade na vyzývavé oblečenie jeho sestry. Znova sa spoza jeho pier vyderie ťažkopádny povzdych. Jedna z mojich záľub je odľahčovať napätú atmosféru. Rozhodí rukami v geste a mykne plecami, dosť jasno naznačené tónom v hlase, že sa jedná o iróniu. Hneď ako zbadá, že sa Lexi pohne ku svojej gitare, natiahne sa rukami po klávesách a začne hrať nejakú pomalú melódiu. Predsa to ide aj samo. Usmeje sa sám pre seba, keď začuje tóny, ktoré vydáva sám stláčaním kláves. Pocit, že ešte stále dokáže vydávať také ľúbezné tóny je na nezaplatenie. Nové? Pokrčí plecami. Tvoja komorná dala výpoveď týždeň po tom, ako si odišla. Ževraj sa išla starať o vojvodkyňu odvedľa. Ktovie, čo jej sadlo na nos. Ktovie, ktovie. Keď dokončí vetu, kútikom oka šibne na Lexi, čakajúc ako zareaguje.
Back to top Go down
View user profile
Reportérka
Admin
avatar

Posts : 51
Join date : 2018-10-07

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 5:47 pm

VYPRAVĚČ/OSUD

V hudební místnosti se po nějakou dobu objevují jen Matt a Lexi. Lexi hraje na kytaru a Matt do toho pomalu melodii na klavír. Když se v tu chvíli v místnosti objeví dítě jedné z komorných. Nezbedník Colin. Proletí celou místností a když běží kolem klavíru nedopatřením do něho žduchne a krytky na klávesy spadnou velkou silou Mattovi na prsty. Colin tomua le nevěnuje pozornost a vyběhne z místnosti dál. Na chodbě se jen ozývá. "Coline já tě snad zabiju!"
Back to top Go down
View user profile http://new-selekce.forumotion.me
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 6:10 pm

Lexi ho jen škádlila. Věděla,že i když měl Matty všetečné poznámky,vždy se jí zastával a stál při ní. Za to mu byla vděčná. "Já vím." Mrkne na něj,protože Matty byl všeljaký, jen ne úzkoprsí. Na tváři jí pohrává škodolibý úsměv,ale ten jí zmizí ve chvíli,kdy pronese poznámku na její chování
 Složí si ruce na prsou a zamračí se. "Co si to o mně myslíš?" Ušklíbne se a na jeho další větu nic neřekne. Nepotěšilo ji,že si o ní myslí kdo ví co tu vyvádí..porozhlédne se po místnosti a nahlas vydechne. Protočí očima nad jeho slovy. "Matty,ty to vidíš z toho nejhoršího úhlu pohledu. Vždyť kolik modelek chodí spoře oděných a nikomu to nevadí." Zavrtí nad tím hlavou a neposlušný pramínek si zastrčí za ucho. "Jistě..jak jinak." Pronese suše a někdy je to spíše naopak..spíše tu atmosféru zhoršuje..a teď se zase snaží jí domlouvat,jako kdyby byla malá holka.
Raději navrhne společnou hru, hned na to přejde ke kytaře a zasedne vedle něj. Začnou spolu hrát a i když spolu nehráli roky, pořád jim to spolu jde. Usmívá se až do doby,kdy řekne Matty,že jí odešla komorná. Přestane hrát. "Cože? Sára odešla? Kam? Vždyť měla přijet za mnou.." chrlí ze sebe a nechápe to. Touto zprávou ji vůbec nepotěšil. Nahlas vydechne a sklopí hlavu. Nechápe,jak mohla Sára odejít.."Proč mi to nikdo nedal vědět?" Řekne smutně a zvedne k němu pohled..až se ještě dozví,že zmizel i Dante..to bude teprve pecka...

V tu chvili však vběhne do mistnosti nějaké dítě a než se stačí vzpamatovat,přibouchne Mattymu prsty..Lexi ba vše zapomene a vyskočí k němu. Víko zvedne. "Jsi v pořádku?" Zepta se a prohlédne si ho,pak vezme jeho ruku do svych a pofouká mu prsty.. "Parchant jeden." Zavrčí a podívá se ke dveřím. Pak zpět na Mattyho..
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 7:02 pm

Hodí na ňu zboka očkom a uškrnie sa. Som rád. Chvíľku ju sleduje, ale keď sa na neho naštvane oborí, pobavene sa otočí ku klavíru. Všetko len to dobré sestrička. A nemrač sa toľko, inak budeš mať vrásky. Znova sa na ňu otočí s menším úškrnom na perách. Určite si o svojej sestričke nemyslí až také hnusné veci. To by si radšej nechcel ani predstaviť, ale myseľ prehnane starostlivé staršieho brata je jeho myseľ. Úsmev mu ihneď zamrzne na perách, keď sa začne vyjadrovať k téme jej odhaľujúcich outfitov. Po takom dlhom čase si predsa už musí zvyknúť na Lexin vyberavý šatník, o čo sa aj snaží. Aspoň z toho nerobí až takú vedu, keď sa do niečoho takého predsa len oblečie. To nie Lexi, ale modelky sú modelky a žiadna z tých modeliek nie je moja sestra. A hlavne sa neprirovnávaj k takým dievčatám, ty si predsa niečo viac, sestrička. Nad jej sucho prenesenou poznámkou sa zaškľabí. No tak pardon. Zatvári sa pobavene vediac, že jeho postoj sa zjavne už nezmení. Obráti sa ku klávesám a začne stláčať jednu klávesu za druhou. Kútikom očka sa mu podarí hodiť pohľad aj na Lexi, aby sa dobre pozrel na jej reakciu. Keď uvidí jej smutnú reakciu, otočí sa naspäť. Hlavne neplač. Robil som si srandu, Sára príde na budúci týždeň. Hneď ako odíde sesternica, o ktorú sa musela postarať. Pokrúti hlavou a zaškerí sa. V tom ho však preruší istý malý človek, ktorý vbehol do hudobnej miestnosti ako veľké tornádo. Prekvapene sa otočí smerom ku chlapčekovi, ktorý preletel ako strela rovno okolo neho a samozrejme...práve vtedy, keď buchol do veka, ktoré padlo na Mattove ruky skôr, ako vôbec stihol zareagovať. Došľaka! Takmer ho zdvihlo zo stoličky, keď pocítil silnú bolesť na prstoch. Len tak tak sa udržal, aby náhodou nezahrešil ako pohan na celú miestnosť. Odtiahne boľavé a doráňané ruky od kláves, keď mu Lexi ihneď prispechá na pomoc a veko sama zdvihne. Kto sem to decko vlastne pustil? Zamračene a naštvane zároveň sa otočí smerom ku dverám, kde dieťa zmizlo a napokon svoj pohľad znova premiestni na svoje prsty. Au... Kroť sa. Nech ťa nenaštve jedno decko. Takým temperamentom nič nezískaš. Pošúcha si články prstov, kde mu veko dopadlo a dokonca mu z niektorých ošúplo kožu. Pozrie sa naspäť na Lexi. Samozrejme. Nie som malé decko. Fakt som v poriadku. Ďakujem. Ešte stále sa zdá byť nafučaný z toho, že to tu decko vôbec prebehlo.
Back to top Go down
View user profile
Alexia Sofia Aristeides

avatar

Posts : 16
Join date : 2018-10-10

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 8:49 pm

Lexi se na něj podívá a věnuje mu jeden úsměv. I když ji Matty někdy neskutečně štval,nemyslela si o něm nic špatného. Úsměv ji však z tváře zmizí ve chvíli,kdy ji urazí. Mračí se na něj a po jeho slovech převrátí očima. Raději se rozhlédne po místnosti z jednoho nástroje na druhý. Bylo tu opravdu vše,co by člověk hledal. Kromě klavíru,u kterého seděl Matty a kytaru,již měla Lexi na klíně tu ještě bylo několik druhů houslí,violončelo,basa,flétny,trubky,činely a vzadu v rohu místnosti byla také souprava bicí. Dál už se pohledem nedostane, protože se zase otočí na Mattyho. Nahlas vydechne na jeho slova. "Já vím,však mi sem byly sbaleny jen samé elegantní šaty." Pronese a to,že si ihned,jak přijela byla několik odvážných kousků koupit si nechala pro sebe. Nad jeho omlovou jen semkne rty..a pak už začnou hrát. Ladí jim to spolu dokonale i po tolika letech. Lexi se usmívá,ovšem jen do doby,kdy jí Matty sdělí tu smutnou zprávu. Vzalo ji to,proto,když přizná,že si dělal srandu se zamračí. Vezme kytaru do ruky a zvedne se. Volnou rukou ho praští po noze. "To nebylo vůbec vtipné,Matthaiosy." Zavrčí na něj a řekne mu tak, jak mu dlouho neřekla,protože to fakt přehnal..dělat si z ní takovou srandu. Věděl moc dobře,co pro ni Sára znamená a takto si z ní utahuje..posadí se zpět a propichuje ho pohledem.
Ovšem jen do chvíle,než se stane incident,kdy vběhne do místnosti cizí dítě a přirazí Mattymu ruce víkem. Lexi instinktivně doběhne k němu,přičemž shodí kytaru na zem. Fouká mu prsty a na jeho otázku jen pokrčí rameny.. "To nevím,ale jmenuje se Colin..někdo na něj na chodbě volal.. nejspíš nějaká služebná.." řekne nakonec a ruce mu pustí. Po jeho slovech se zchechtne. "Jistě..ty hrdino." Mrkne na něj a pohled jí sjede na jeho červenou ruku. Potom hodí pohledem ke dveřím. "Za to se bude někdo zodpovídat." Zavrčí a zase se otočí na Mattyho..
Back to top Go down
View user profile
Matthaios R. Aristeides

avatar

Posts : 7
Join date : 2018-10-29

PostSubject: Re: Hudební místnost   Tue Oct 30, 2018 9:22 pm

Samozrejme, že vedel o tom, ako Lexi sám neskutočne štve. Síce mu to robilo radosť (keď mal náladu)(a taktiež si chcel niečím vykompenzovať jej odchod), ale i tak mal svoju sestričku nadovšetko rád. Ale no tak. Prihovorí sa jej, keď znova na jej tvári uvidí zamračený výraz, pred ktorým ju vystríhal. Zabodne do nej pohľad zelenkavých očí a sleduje ju, ako putuje pohľadom po miestnosti. Mrkne na ňu. Elegantné šaty pre princeznú. Čo iné by si čakala? Ešte som sa vôbec nevybalil. Ako dlho tu zostanem? Som unavený. Hrá aj napriek tomu, že sa hranie Lexi zastavilo, avšak zjav jeho sestričky s naštvaným výrazom a s gitarou v ruke ho asi vydesil, keďže sa otočí a radšej od nej o kúsok popojde, aby prinajlepšom nedostal po gebuli. Au. Automaticky z neho vypadne, keď ho šmajzne rukou po nohe a odtiahne ju ďalej z jej dosahu. Pardon, pardon. Predsa by ťa Sára len tak neopustila. Hodí na ňu kukuč spoza kučeravých vlasov, ktoré mu spadajú cez oči.
Po nejakej tej chvíli, keď sa veko klavíra dostane na jeho prsty, kukajúc na sestru, ktorá mu ich fúka len mraští obočie. Fakt. Fakt mi ich nemusíš fúkať ako malému decku, Lexi. Vstane od klavíra a vopchá si kúsok poranenej kože na prste do úst. Pretočí nad tým očami. Tá služobná by si mala to dieťa strážiť lepšie. Chvalabohu, že to veko nebolo také ťažké, ako majú tie staré klavíre. Mimovoľne ho strasie, keď si predstaví, čo by také ťažké veko mohlo porobiť s jeho prstami. Povzdychne si a poťapká Lexi po hlave. Som unavený. Nateraz to nechaj tak. Pôjdem do postele. Načo sa otočí a pomalým krokom vypochoduje z miestnosti.
Back to top Go down
View user profile
Sponsored content




PostSubject: Re: Hudební místnost   

Back to top Go down
 
Hudební místnost
Back to top 
Page 1 of 1

Permissions in this forum:You cannot reply to topics in this forum
new selekce  :: Palác-
Jump to: